Ahoj cykloturisti, zaujala mě
akce pořádaná v Kroměříži. Jsou to živé sochy rozmístěné po městě. Diváci
je obchází a sbírají písmenka, kterými na závěr vyplní kvíz.
Já jsem chtěl jet první do Rackové
vyfotit závody hasičů a pak do Kroměříže. Jenže po poledni začalo
v Otrokovicích pršet a uvízl jsem doma. Byla to prudká bouřka. Když jsem
vyjel, tak všude byly kaluže vody. Až na konec města. Tam už bylo úplné sucho.
Dokonce se tam přes den konala přehlídka mažoretek a vůbec nezmokly. To kdybych
věděl tak jsem ten kousek v dešti projel.
Do Kroměříže jsem jel po
cyklostezce podél řeky Moravy. Bylo hodně teplo a vysoká vlhkost. Když jsem
zastavil, tak mně tekl pot po tváři. Do města jsem přijel pozdě a sochy už byly
na jevišti. Náměstí bylo plné lidí. Pořadatel řekl, že napočítali 25000 diváků.
Město bylo přeplněno automobily. Všichni obdivovali sochy, v jakých
podmínkách zvládly stát několik hodin na ostrém slunci. Největší radost
z toho měli prodavači zmrzliny. Jejich stánky byly v obležení. Na
jevišti byly jednotlivé sochy představeny. Já jsem byl překvapen, kolik jich
přijelo z Polska. Nejmladší sedmiletá účastnice byla asi ze Slovenska. Mně
se nejvíce líbila indiánka s lukem.
Po ukončení akce na jeviště
přišla hudební skupina a já jsem se vydal na další výlet. Zapnul jsem záznam
trasy a tak neuvidíte celý můj dnešní profil. Stejně jsem jel začátek po
rovině. Z města jsem vyjel směrem k pivovaru. Chtěl jsem zjistit, kde
mají sídlo. Někdy si tam zajedu koupit flašku piva. Dále následovala vesnice
Rataje s velkými kostelními věžemi.
Ostré slunce se schovalo a mohl jsem udělat fotky. Moje další putování
už bylo po starých cestách a lesem. Využil jsem znalosti zdejší krajiny, vyhnul
jsem se frekventovaným cestám a plné cyklostezky.
Ujel jsem 50 km za teplého počasí.
Čekal jsem, že přijde bouřka a nepřišla.
27.05.2018
Karel
Žádné komentáře:
Okomentovat