sobota 16. června 2018

Nivnická padesátka 2018


Ahoj cykloturisti, minulý rok jsem byl na Nivnické padesátce jenom v cíli. Letos jsem se rozhodl jet na trať. Zvolil jsem si rozhlednu nad Korytnou. Z domu jsem vyjel do Topolné a pak na kopec nad Mistřice. Zde jsem v táhlém stoupání dohnal tři pány na horských kolech. Měli z toho šok, když jsem na ně zavolal, aby mě nechali předjet. Byl jsem o hodně rychlejší. Jen jsem nevěděl, jestli mě nedoženou na rozbité polní cestě. Přece jen měli horská kola. Oni však jeli přímo do lesa k mohylám. Já jsem přejel pole a velmi rychle sjel do Hradčovic. Je zde nová asfaltová cesta. Pak jsem jel po cestě do Havřic a bokem Uherského Brodu. Za Brodem je betonová cyklostezka až do Nivnice. 

V Nivnici jsem jel na konec vesnice a zeptal se pořadatelů hasičů jaký je vývoj na trati. Měl jsem ještě čas dojet do sedla nad Korytnů a Strání. Tento kopec moc dobře znám. Mnohokráte jsem zde jel. Jezdil se zde závod Luhanův memoriál. Byly to tři okruhy a tento kopec byl pro závodníky obávaným místem závodu. Stoupal jsem do kopce a slunce do mě pálilo. Nad Korytnů byl místy černý asfalt a tam to pálilo obzvláště dobře. Až na konci serpentin se vjede do lesa a tam je stín. Asi po kilometru lesem se vyjede na louku a k přehoupnutí do druhého údolí. Z druhé strany jsem se mnohokráte vracel ze Slovenska a byl to náš poslední obávaný kopec.

Na místě křížení závodní dráhy s cestou byli pořadatelé. Zrovna si tam nějaký pán opravoval pichlé kolo. Přijel jsem včas. Za chvíli přijel první závodník. Začal jsem fotit a brzo jsem se dočkal i svého příbuzného. Jel na velmi dobré pozici. Udělal jsem mu hodně fotek a snad se bude některá líbit. Na louce svítilo slunce z boku a ovlivňovalo to kvalitu fotek. Bylo by dobré nějaké stínítko na mobil. Zkusil jsem se schovat za auto, ale slunce bylo tak vysoko, že to bylo k ničemu. Stín na fotografování jsem nezískal. Po chvilce jsem se vydal po louce k rozhledně. Je to táhlé stoupání po trávě. Prostě větší dřina než po hliněné cestě. Kolo se boří jako do mechu. Jel jsem za mladou závodnicí. Z počátku jsem ji stačil, ale jak se to zvedlo, tak mně ujela. Ona měla za sebou 40 km v terénu a já 48 v terénu a po asfaltu. Kopců jsem přejel také dost. Jak je vidět, tak už nestačím. Není třeba hledat výmluvy. Už budu navždy cykloturista.

U rozhledny byl pořadatel a tomu jsem slíbil, že jim dám fotky ze závodu. To jsem splnil po příjezdu domů. Fotil jsem zde z různých pozic. I z rozhledny záda závodníků. Rozhledna má na tomto místě historii z druhé světové války. Bývala zde pozorovatelna. Teď je zde postavená nová dřevěná rozhledna. Původní betonové základy jsou v lese. Je škoda, že z rozhledny je vidět jen na jednu stranu. Druhá je zakrytá vysokým lesem. Podíval jsem se na mobil a zjistil jsem, že z Rakouska se žene bouřka. Tak jsem se sbalil a sjel do cíle. Tam už odpočívali závodníci a čekali na vyhlášení vítězů. Nechtěl jsem čekat a vyrazil jsem domů. Jen ve vesnici jsem si vyptal do obou flašek vodu. Dnes bylo velké horko a vypil jsem je. Na obrázku vidíte, že tachometr na kole naměřil 42C. V tomto vedru jsem přejížděl prudké stoupání z Hradčovic. Slunce do mě pralo na plno. Už jsem se těšil, jak se na hoře napiju. Na vrcholu jsem zkoušel dělat fotky, ale blížící se bouřka zatáhla oblohu.

Na posledních fotkách vidíte pohled na Uherský Brod a novou budovu firmy AZUB. Zde nakupuji kožená sedla Brooks a další věci. Zástupci firmy AZUB často publikují cestopisy a rozhovory v časopise Cykloturistika. Naposledy tam byla reportáž od firmy Brooks v Anglii.

Ujel jsem 98 km v horkém počasí. Domů jsem dojel brzo a bouřka nepřišla.

10.06.2018

Karel

Závod :
 

Výlet :




MIlovická padesátka 2018


Ahoj cykloturisti, na závod Milovická padesátka jsem se šel podívat poprvé. Řekl mně o tom soused, který se na tento závod přihlásil. Slíbil jsem mu fotky ze závodu.

Na trať jsem vyrazil tak abych závodníky stihl nad Novou Dědinou. Nevím, čím to bylo, ale projíždělo zde nějak málo závodníků. Jako kdybych přišel na konec závodu. Nakonec jsem se dočkal svého souseda a rychle jsem vyrazil na další místo závodu. To bylo pod Komínskýma skálama. Zde jsem se také dočkal. Měl jsem více času na fotografování než na předchozím místě. Až doma jsem zjistil, že jsem měl v mobilu nějaké špatné nastavení a všechny fotky mám rozmazané. Já jsem se před tím s mým mladším kolegou s mobilem hrál. Když už jezdilo málo závodníků, tak jsem vyrazil na výlet.

Nejprve jsem se vydal na Komínskou skálu. Kolo jsem nechal v lese a na horu jsem šel pěšky. Bylo to velmi prudké stoupání po kamenech. Navíc bylo velké horko. Kolem skály je to zarostené a žádný výhled tam nebyl. Tak jsem pokračoval dál po lesní kamenité cestě. Jelo se po ní špatně. Lepší by bylo horské kolo se širokými plášti. Po chvilce jsem dojel na louku. Zde se musí otevřít elektrický ohradník a projít. Už jsem to někdy dávno fotil. Je to nádherná louka s vysokou trávou a květinami. Na Konci louky je výhled k hradu Buchlovu. Zde jsem opět vjel do lesa a vyjel až nad Košíkama. V lese bylo krásné místo s boží mukou a lavičkou. Vše je to pod stromy v příjemném stínu. Jede se po kamenité cestě a připomíná to horskou hřebenovku. Jsou zde velmi krásné výhledy do krajiny. Po hřebeni jsem sjel až do Kudlovic. Protože jsem tam byl brzo, tak jsem se rozhodl jet k jezeru v Topolné a přes les domů. Na polní cestě nad Topolnou vyvezli hnůj a močůvku. Močůvka se všude roztekla. Nejprve jsem zkoušel kolo přenášet, ale když jsem nenašel suchou trasu, tak nezbylo nic jiného, než nasednou na kolo a projet močůvku. Obalil jsem si kola hnojem. Bylo to však lepší než si ušpinit boty. Po několika kilometrech se to oloupalo. Jen hnědá barva plášťů dlouho vydržela. Na závěr jsem sjel do údolí a domů.

Ujel jsem 58 km za hezkého počasí.

09.06.2018

Karel

Závod :

 Výlet :

neděle 3. června 2018

Přílepské békal 2018


Ahoj cykloturisti, pomaličku se nám blíží léto a je zde známý festival Přílepské Békal. Já na něj jezdím každý rok a letos jsem také nevynechal. Jen jsem vyjel později. V Otrokovicích prolétla malá bouřka a já jsem počkal, až odejde. V podstatě za všechno může Internet. Člověk se podívá, jaké bude počasí a podle toho se zařídí. Dříve jsem vyjel a v nejhorším případě jsem někde zmoknul. Dnes jsem vyjel po mokré trávě a po asi deseti kilometrech bylo sucho. Kdybych nedbal na Internet a vyjel dříve, tak jsem možná vodu ani neviděl.

Na cestu jsem se vydal na sterém kole. Už mně na něm nezáleží a mám na něm obyčejné pedály. Tak můžu jet v teniskách. S těma se na festivalu lépe chodí než v cyklistických botách. Dokonce to lépe vypadá, když si obleču turistické oblečení.

Jako vždy jsem si dal kolo snad už na moje místo pod velkým stromem. Po tolika návštěvách si na něj už dělám nárok. Kolo je zde pod hustým listím dobře schované před sluncem i deštěm. Navíc je na toto místo ze zahrady dobře vidět. Letos si zde vedle mého kola postavili stánek s medovinou a pečivem. Zkusil jsem jejich slanou tyčinku a byla dobrá. Kamarád si koupil medovinu. 

Vystupující muzikanty a muzikantky nebudu popisovat.  Kapely hrály hudbu z různých oblastí a navzájem je nemá smysl porovnávat.  Navíc to není soutěž, ale pohodové hraní. Já bych přivítal víc country a trampské písně. To si vynahradím až na podzim ve Skaličce. Po celou dobu nám přálo hezké počasí a všichni byli spokojení. Pozdě večer se přihnaly mraky a já jsem se rozhodl vyrazit domů za světla.

Sotva jsem vyjel, tak začaly padat nahodilé kapky. Přede mnou byla v dálce bílá stěna z deště. Věděl jsem, že jedu do ní. Bylo jen otázkou, kdy se s ní potkám. Ten okamžik nastal v Sazovicích. Zastavil jsem v autobusové zastávce a dal si pláštěnku. To už jsem měl za sebou škvárovou cestu z Žeranovic. Po té jsem v dešti nechtěl jet. Hodně bych se ušpinil. Dále jsem jel po JZD cestách a šotolině. Domů jsem přijel s mokrým zadkem. Na kole nemám blatníky. Nebylo to však nic hrozného. Teď už mám všechno suché.

Akce byla jako vždy dobře připravená a vše v průběhu vystoupení probíhalo dobře. Všechny pořadatele jsem vyfotil a patří jim poděkování a přání aby se jim dařilo i v příštích akcích. Zajímavé je, že v obci vypsali sbírku na opravu zámečku. Trošku jsem jim přispěl a další účastníci festivalu také. Přesto si budou muset najít bohatého podporovatele. Oprava bude jistě drahá.

Ujel jsem 37 km po vedlejších a polních cestách.

02.06.2018

Karel