Žlutý anděl

Ahoj cykloturisti, pokud by jste chtěli potkat opravdového živého anděla, tak máte možnost. Na cyklostezce podél řeky Morava a Baťův kanál jeden takový jezdí na kole. Je to můj kamarád Petr. Má prodejnu jízdních kol v Otrokovicích Eurobike a ve volném čase pomáhá cyklistům na cyklostezce. Vozí s sebou nářadí a nejčastěji poruchové součástky na jízdním kole. Není to jednoduché. Představte si, kolik existuje rozměrů duší. 26“ 27.5“ 29“ různé šířky a druhy ventilků. Jízdním kolům se věnuje celý život a má velké zkušenosti. Od cykloturistiky až po závodní cyklistiku.

Udělal jsem mu fotky na památku a vyrazil jsem směrem na Pahrbek. Tam jsem zrovna potkal jednoho cyklistu, jak si opravoval píchlé kolo. Ptal jsem se jej, jestli potřebuje pomoc, ale nepotřeboval. Byl to jeden z těch vzorných cyklistů, který s sebou vozí nářadí i náhradní duši. Před Hradištěm byl další takový, ale toho jsem se už neptal. Dá se říct, že skoro vždy na této trase vidím někoho opravovat jízdní kolo.

26.07.2014

Karel

Fotky :

http://parta-svih.rajce.net/2014-07-26-zluty-andel

 

Festival česneku

Ahoj cykloturisti, na dnešní den jsem měl naplánovaný výlet na Pulčinské skály, ale osud tomu nechtěl a musel jsem si najít jiný program. Tak jsem se rozhodl, že pojedu do Buchlovic na Festival česneku.

Vyrazil jsem po cyklotrase na Hradiště a v Napajedlích jsem potkal kamaráda Petra ve funkci žlutého anděla. Píši o něm v dalším článku. O kousek dál jsem potkal spolupracovníka. Ten už se z Buchlovic vracel a říkal, že je tam moc lidí a vybírá se tam velké vstupné. Na chvíli jsem zaváhal, jestli tam mám vůbec jezdit. Já nemám rád tlačenici s lidmi, když mám s sebou jízdní kolo. S kolem se špatně v davu lidí pohybuje. Nakonec jsem pokračoval. V podstatě jsem jel jako na Velehrad, ale nabral jsem směr na Zlechov. Kousek se jede po polní cestě a musel jsem být opatrný, abych nespadl ve vysoké vrstvě hliněného prachu. Ještě kus před Buchlovicemi parkovala auta na trávě. V Obci byl střed uzavřený a nemají tam parkovací místa. Bylo již odpoledne a hlavní nápor návštěvníků skončil. V klidu jsem prošel i s kolem. Podíval jsem se, co mají ve stáncích a nejdéle jsem se zdržel u country kapely. 

Nad městem jsem odbočil z cesty a brzo jsem našel novou cyklostezku. Na kopci je kříž s odpočívadlem. Pak se prudce sjede do údolí a ve stromové aleji je stará kaplička z roku 1720. Je zde nová soška a výjimečně se mně líbila. Většina věcí od současných umělců na mě spíš působí špatně.

V Tupesích jsem vyjel na kopec a pokračoval po již dlouho známé cyklostezce na Velehrad. Ve Velehradě jsem zašel do kostela. Byl tam klid a mohl jsem si v klidu sednout v chládku. Po návštěvě kostela jsem se rozhodl jet po polní cestě do Jalubí. Jelo se mně špatně. Jede se do prudkého kopce a polní cestu někdo pooral. Naštěstí už byla projetá traktorem a dalo se to zvládnout. Nakonec jsem stanul na kopci a mohl jsem udělat fotku Velehradu z místa z kterého jsem ještě nikdy nefotil. Na druhou stranu bylo vidět do údolí řeky Moravy. Dále jsem jel po polních cestách Do Jalubí. Zde stojí mýtný kámen a od něj je zvláštní pohled na kopec k větrnému mlýnu. U mlýna jsem udělal několik fotek. Dokonce jsem vlezl po vyšlapaném chodníčku do obilí. Od mlýna jsem jel dál po poli a udělal jsem experiment. Zkusil jsem objet po polní cestě obec Traplice. Jenže polní cesta vedla kolem rodinného domku a od něj vyletěl rozzuřený sedlák a nadával mně. Kdyby tam měl napsáno, že je to soukromý pozemek nebo ohradu, tak bych tama nejel. Ten chlap musel být hrozný nervák. Nechápu, jak se někdo může tak rozčílit. Bylo lepší odjet a nebavit se s ním. Myslím si, že byl nebezpečný.

Ujel jsem 63 km za teplého počasí.

26.07.2014

Karel

Fotky :

http://parta-svih.rajce.net/2014-07-festival-cesneku 

Svatý Kliment

Ahoj cykloturisti, venku je zase vedro a já vymýšlím trasu, abych byl kousek cesty v lese. Nakonec dostávám nápad navštívit místo na kterém působili Cyril a Metoděj. Vyjíždím po 13 hodině a na cyklostezce je prázdno. V takovém vedru sedí všichni ve stínu. První část trasy je stejná jako před týdnem, když jsem jel k rozhlednám nad Vážanama. Dnes pojedu kousek do protisměru přes Stříbrnice. Už po dvaceti kilometrech se nedá voda z flašky pít. Je teplá jako chcanky. Přesto nemam na výběr. Bez pití bych špatně dopadl. Za Sříbrnicemi se začne cesta zvedat a jede se mezi kopci. Vítr zde nefouká a slunce zde peče jako v kotli. Nejvydatnější žár jsem zažil na kousku nového černého asfaltu. Až sjezd do Osvětiman mě osvěžíl.

V Osvětimanech jsem chtěl najít zámek, ale minul jsem jej. Je přestavěný a já jsem se na něj díval a nenapadlo mě, že je to ono. Pak jsem si dal velmi prudký výjezd ke kostelu a návrat zpět. Pak jsem vyjel po žluté značce. Měl jsem smůlu a musel jsem nést kolo nad hlavou. Nějaký nemyslící řidič zaparkoval auto tak, že se vedle něj nedalo projít. Ve vesnici mají nepoužívané koupaliště. V dnešním vedru by bylo asi plné. Nad vesnicí se stoupání zmírnilo a dojel jsem k táboru. Požádal jsem slečny instruktorky o vodu. Řekly mě však, že voda se na pití musí převařit. Tak mě aspoň napumpovaly do rukou vodu a já jsem si umyl čumáček od soli. Po výjezdu do kopce po mně valil pot. Na kůži bylo vidět, jak kapky potu vytěkají ven. O kousek dál byly další dva tábory a rybník. Zde jsem narazil na cestu z velkého kamení a musel jsem jít kousek pěšky. Pak už jsem šlapal do prudkého svahu. Kolem byly keře s bodláky a já jsem byl poškrábaný. Na ruce jsem dokonce krvácel. Musel jsem si dávat pozor, abych nepíchl kolo. Teď jezdím na úzkých silničních pláštích a ty jsou do terénu nevhodné. Naštěstí jsem našel studánku svatého Gorazda a znovu jsem se umyl. Teď jsem si nabral do flašky čerstvou osvěžující vodu. Tu jsem však nemohl pít. Protože byla studená. Chudák svatý, už mu někdo urazil nos. Přitom je to hezká dřevořezba. To už se moje útrapy v prudkém stoupání mezi keři končily a byl jsem na místě. Je to dlouho, co jsem zde byl.

Na posvátném místě je kamenný rám a obětní místo. Někdo tam nechal chleba a víno. Já jsem si tam přidal svůj kokosek. Ten se v teple neroztopil. CocaCola byla hnusná, ale vypil jsem ji. Každá tekutina v těle byla dobrá. V koutku u ohniště jsem našel velké smetiště. To by mohlo být víc bokem. Myslím si, že posezení u ohně zde může být velmi příjemné.

Domů jsem musel jet ještě na kopec a pak po kamenité cestě do údolí Smraďavky. Sjezd po kamení byl velmi nebezpečný a kolo jsem v podstatě neřídil. Vždy jsem skončil na některém okraji cesty. To jsou dobré cesty pro traktor. Pro cyklisty je to nebezpečné. Nakonec to skončilo a kvalita cesty byla stále lepší. Ještě jsem cestou našel další tábory. Na chvíli jsem si udělal přestávku u zámečku. Je tam jezírko s ptáky. Pak už jsem sjel do Boršic a najel na trasu, po které jsem přijel. K večeru byla cyklostezka prázdná a jelo se dobře. 

Ujel jsem 90 km při velmi teplém počasí. Byl dosti silný vítr od jihu.

20.07.2014

Karel

Fotky :

http://parta-svih.rajce.net/2014-07-20-sv-kliment 

Odkaz na poutní místo :

http://www.klimentek.cz/