Ahoj cykloturisti, máme zde
Štědrý den a já jsem se rozhodl, že si zajedu na svatý Hostýn. Od rána je venku
mlha, ale já na to nedbám. V 14 hodin vyrážím na výlet. Na cestách je méně
aut, ale zato řidiči jsou rozdělní do dvou skupin. První jedou v klidu a
chtějí si užít svátky. Druhá skupinka jsou blázni, kteří chtějí bezohledně
ještě něco stihnout.
Za Záhnašovicemi je ještě mlhavo,
ale za Holešovem se to najednou protrhne. Je krásné slunečné počasí a už mně
ani není zima, jako když jsem vyjížděl. V Bystřici si dávám svítící vestu
a jedu na kopec bez osvětlení. Na cestě k poutnímu místu je zákaz vjezdu.
Přesto mne v kopci dvě rychle jedoucí auta předjedou a jeden slušný řidič.
Vidím dobře, ale v rychle jedoucím autě se to asi jeví jinak. V kostele
se končí mše svatá a zbožní lidé sjíždějí auty do údolí. Já bych si
představoval, aby sem věřící přišli na kopec pěšky. Pak by to byl opravdový
prožitek. V kostele usedám na lavičku a jsem hodně propocený. Vlasy mám
úplně mokré. Mezi modlícími se mně líbí jedna jeptiška. Ona si však asi o mně
myslí něco hrozného. Co tu ten propocený smraďoch chce. Na závěr si beru
časopisy. Podívejte se na fotku číslo 21 – spodní část. Je to poučení pro
všechny ženaté z vás.
Po návštěvě kostela jedu
k rozhledně. Venku je silný vítr a větrná elektrárna je velmi hlučná.
Chudáci lidé v blízkém okolí. Hluk je složen ze dvou částí mechanické
soustrojí a lopatky drtící vzduch. Na fotce 16 vidíte noční Bystřici. Zde na
kopci je krásná čistá obloha plná hvězd a k tomu svítí měsíc
v úplňku. To je to co zbožňuji a vybírám si termíny výletů do Alp, když je
úplněk.
Pomalu sjíždím do Rusavy. Občas
zastavím a užívám si nádherných pohledů do krajiny se svítícími samotami, ale i
měsícem svítícím v korunách stromů. Je to pocit, který se musí prožít. Být
sám v noci v lese za úplňku. Nikdo zde není. Jenom občas nějaké zvíře
přeběhne přes stezku. Nádhera končí a jsem ve vesnici. Okamžitě procitám ze
svého snění. Je zde v horském údolí velká zima. Snad i mrzne. Tak šlápnu
do pedálů, abych rychle vyjel do otevřené krajiny.
No, moc jsem si nepomohl. Není
zde taková zima, ale zato pořádná mlha. Zastavuji a zapínám dvě zadní blikačky
a modrou v předu. Navíc svítím silným světlem z dynama. Přesto špatně
vidím a dávám si do kapsy ochranné brýle. Na brýlích se sráží mlha. Kdybych
nosil dioptrické brýle, tak v této mlze nedojedu. Mlha je tak hustá, že si
musím dávat pozor, abych odbočil na správných křižovatkách. Proto měním plán a
jedu delší trasou přes Holešov. Ve městě není taková mlha a je tam dobré
pouliční osvětlení. Přesto jsem udělal chybu. Vy, kteří znáte, výjezdovou cestu
na Hulín víte, že je tam hodně široký jízdní pruh bez barevného označení
krajnice. A mě se zde stalo to, že jsem jel po prostředku a jak na potvoru za
mnou přijíždělo auto. Řidič byl rozumný a počkal, až jsem najel ke
krajnici. Na konci města musím na
správném místě odbočit. To jsem zvládl dobře podle zužující se cesty.
Teď už jedu po okresních cestách
a provoz je zde velmi malý. Odpočítávám si odbočky do polí a na správné odbočím
směr Ludslavice. Zde se mně stala zajímavá věc. Moje myšlenky někam utekly a já
jsem si začal vybavovat v hlavě úplně jinou cestu. Je to tím, že hodně
cest znám z hlavy. Procitl jsem, až
jsem uviděl světlo ve vesnici. Pak jsem potkal osvětleného cyklistu, ve svítícím
oblečení. Měl na sobě červený kabátek i pracovní kalhoty s reflexními
pruhy. Asi nějaký cestář. Rozeznal jsem ho asi na 10 metrů. To v autě na
zastavení nestačí.
Na malém kopečku nad Kurovicemi
jsem vyjel nad mlhu a viděl jsem krásný měsíc na bílé obloze. Pak jsem zase
sjel do mlhy.
Domů jsem dojel dobře a vyvodil
jsem dva závěry.
- Můj dnešní výlet byl plný krásných zážitků a
neumím to popsat ani zaznamenat na film.
- V takovém počasí cyklista nevyjíždí na
kole. Sedí doma. Pije čaj s rumem a čte si cykloturistiku.
Moje oblečení bylo kompletně
promočené a musel jsem utřít zem pod kolem, když oteklo. Dnešní mlha se může
přirovnat k slabému dešti. Všechno teď suším. Ještě, že nemám manželku. Ta
by mně asi zabila. Na noc si udělám rum s čajem, abych se prohřál a když
budu usínat, tak budu myslet na tu jeptišku. Snad se ji nebude šťukat při
modléní.
Měl jsem hlad a těšil jsem se na
sváteční večeři. Dodržel jsem pravidla a dal jsem si rybu.
Na fotce 18 a 19 vidíte rozdíl,
když se fotí s bleskem a bez blesku. V dálce je vidět vánoční
stromeček.
V časopise „Milujte se“ je
článek o výborné tenistce Andrea Jaegerová. Byla druhou nejlepší tenistkou na
světě. Všechen svůj majetek věnovala na charitu a stala se řeholnicí. Teď místo
krátké bílé sukénky nosí dlouhý černý hábit.
Ujel jsem 74 km a do smrti na to
nezapomenu.
24.12.2015
Karel
Fotky :
