sobota 25. dubna 2015

Rohálovská 50 - 2015



Ahoj cykloturisti, minulý rok jsem vám ukázal fotky ze závodu v nevlídném počasí. Před závodem hodně pršelo a bylo chladno. Letos jsem se polepšil a máme krásný slunečný den. Většina cyklistů vyjela v krátkém oblečení. Je škoda, že fouká silný vítr, ale to se dá vydržet. Jen se cyklista víc nadře.
Jako minulý rok jsem jel do Holešova k přejezdu potoka. Je to divácky zajímavé místo a tak zde bylo hodně diváků. Krásné počasí vylákalo spoustu cyklistů. Já jsem si napřed stoupnul přímo proti vjíždějícím závodníkům do vody, ale jak se slunce na obloze posunulo, tak jsem musel přejít na druhý břeh.

Někteří závodníci vjížděli do vody plnou silou a vytvářeli velký gejzír vody. Čím větší, tím byli diváci nadšenější. Proti tomu, někteří závodníci nás nepotěšili a projížděli velmi opatrně. Přesto se jim to občas nevyplatilo, když zvolili trasu s prohlubní. Jeden pán přenášel kolo po kamenech a ten si vysloužil šum v davu diváků. Vypadal jako zbabělec. Možná by se dalo říct, že měl rozum. Přece není normální po tolika kilometrech vlézt do ledové vody. Tak to posuďte sami. Diváci mají rádi vzrušení. Jeden cyklista měl smůlu a spadl nešťastně na nohu a dostal silnou křeč. Svíjel se na břehu v bolestech. Nakonec k němu přišli zdravotníci a odvedli si jej do sanitky. Přeji mu brzké uzdravení bez následků. Musím se zmínit i o dvou neslušných řidičích. Jeden se prodíral proti závodníkům po silnici a druhý jel také do protisměru přes vodu. Přitom mohl odjet po zpevněné cestě mezi zahradama.  Když se přiblížilo dvojkolo, tak to vždy někdo hlasitě ohlásil, abychom se připravili na tuto atrakci.

Myslím si, že se tato sportovní akce vydařila. Udělala radost divákům z neobvyklé podívané a cyklisté si zazávodili na suchém podkladu. Mimo tohoto brodu.

Krásné počasí, sluníčko, vítr. Opalování pro diváky s občasnou sprškou vody od závodníků.

25.04.2015

Karel

Fotky :


 

pátek 24. dubna 2015

Jarní Chropyně



Ahoj cykloturisti, dnes jsem musel přemýšlet, abych dostal nápad, kam pojedu. Venku svítilo sluníčko a já jsem si ho chtěl co nejvíce užít. Včera jsem na závodech promrzl. Nakonec jsem se rozhodl prozkoumat turistický chodníček do Chropyně. Minulý rok jsem tama jel po polní cestě.

Vyjel jsem směrem na Kurovice a po chvilce jsem musel zastavit a obléci si bundu. Slunce svítilo, ale vítr byl ledový. Za Kurovicemi jsem jel po polní cestě k bývalému vodnímu mlýnu a pak do Pravčic. Proti minulému týdnu jsem jel po silnici a z dálničního nadjezdu jsem si prohlédl polní cestu, po které jsem jel před týdnem. V Břestu jsem vyfotil pamětní desku. Už jsem zde jel několikrát a nikdy jsem si jí nevšiml. Za vesnicí jsem projel k zemědělské usedlosti. Lidé seděli venku u stolečku a dávali si odpolední kafíčko. Já jsem přešel přes vodní náhon do lesa a vydal se směrem Chropyně. Musel jsem jet po travnatém chodníčku.

V Chropyni jsem vyjel u jezera. První jsem si zajel k minerálce. Nemám ji rád a tak jsem si nebral ani láhev. Přesto musím přiznat, že když jsem se zde vracel z dálky v horkém letním dni, tak jsem se zde rád občerstvil. Dnes byl studený vítr a nebylo to potřeba. Kousek od minerálky je vodní viadukt. Ještě jeden je za zámkem a ten jsem fotil minulý rok.

U zámeckého jezera je nová dřevěná pozorovatelna. Skoro bych měl chuť napsat rozhledna. Je to prostorná stavba a ochrání pozorovatele před špatným počasím. Na břehu jsou lavičky a zákoutí k posezení. V rákosí je plno ptáků.

Domů jsem se vydal přes Kroměříž a pak po cyklostezce podél Moravy. Při předjížděn jsem musel na cyklisty volat, aby mně pustili. Často jezdili ve skupince vedle sebe.

Ujel jsem 59 km, za slunečného, ale větrného počasí.

19.04.2015

Karel

Odkaz na fotky :


Odkaz na pamětní desku :



Chřibská 50 - 2015



Ahoj cykloturisti, je zde opět první závod horských kol v našem okolí. Tento závod se koná v době, kdy bývá rozmanité počasí. Zažil jsem na něm horko, ale i deštivé surové počasí. Dnes to bylo mrazivé. Ještě ráno před desátou hodinou v Otrokovicích lehce pršelo. Po dešti jsem vyjel a zjistil jsem, že za městem je sucho. To mně umožnilo jet kratší cestou přes les. Chtěl jsem si do kopce svléknout kabátek, ale foukal ledový vítr. Tak jsem se pod ním potil.

První skupinku cyklistů jsem potkal nad Kostelanama. Už to byl takový ocásek závodu. Přijel jsem pozdě. Zde jsem viděl několik závodníků s pichlým kolem. Kladli jsme si otázku, jestli nejsou někde po cestě rýsováčky. Další věc o které diváci mluvili byla teplota. Všem bylo ve větru zima a toužili po horkém čaji s rumem. Po chvilce jsem se vydal na Bunč a zde jsem fotil opozdilce na občerstvovací stanici. Někteří si nic nebrali a jeli dále. Já si myslím, že 50 km je tak krátkých, že není nutné jíst. Záleží to na tom, jak je kdo trénovaný. Pak už jsem vyjel k rozhledně na Brdu a do sedla. Zde se na zpáteční cestě závodníci spouštěli po lesním chodníčku do cíle. Stál zde pořadatel a byl hodně promrzlý. Měl turistické oblečení a termosku s čajem. Přesto to nepomáhalo. Chvílemi padaly sněhové vločky. Tak jsme tam s ním stáli a mluvili o cyklistických výletech. Já jsem příležitostně fotil bez rukavic a omrzly mně prsty. Dozvěděl jsem se, že na straně od Brna ráno hodně pršelo. Na štěstí v těchto místech je písčitý podklad a závodníci se nemuseli brodit v blátě.

Litoval jsem, že jsem si nevzal pořádné rukavice a spodky pod kalhoty. Z nosu mně tekla voda a já jsem si jí utíral do vlněných rukavic. Rukavice byly mokré a studily. 20 km sjezdu domů jsem přežil s myšlenkou, jak si uvařím čaj. Když jsem sjel do Otrokovic, tak jsem měl pocit, že je tam krásně teplo. Na tváři jsem měl pocit, jako když se v zimě vrátíte domů z mrazu do teplé místnosti. Předsevzetí jsem splnil a na oběd s večeří jsem si uvařil čaj s rumem a omáslovaný chleba se sýrem.

Ujel jsem 48 km v ledovém větru. Měl jsem pocit, že mně od mrazu promrzla i díra do zadku. Na koženém sedátku jsem se neohřál.

18.04.2015

Karel