Rohálovská padesátka 2014

Ahoj cykloturisti, od pátku prší a já vím podle Internetové předpovědi, že odpoledne to přestane. Dnes se konají dvě akce. První je v Hradišti a jedou to cykloturisté po vinných sklípcích. Druhá jsou závody horských kol v Holešově. Já jsem se rozhodl pro horská kola. Hlavně proto, že pojedou přes vodní brod. Odpoledne jsem se od kamaráda dozvěděl, že účast cykloturistů byla velmi slabá.

V jedenáct hodin opravdu přestává pršet a já se po poledni vydávám do Holešova. Když přijedu k brodu, tak zjišťuji, že mají cyklisté zpoždění. Start byl o půl hodiny kvůli špatnému počasí odložen. To nevadí, sedám si na bundu u potoka a nechávám si hřát záda od sluníčka. V poslední době stále něco řeším a plánuji a najednou mám klid. Zavírám oči a užívám si odpočinku. Po chvilce však uslyším zvuk terénní motorky a procitám z relaxace. To už se ženou první závodníci. Vodou projíždějí velmi rychle a dělají kolem sebe velký vodní závoj. Potom následuje delší pauza. To nasvědčuje o tom, že tito závodníci byli moc dobří. No a pak už je to jedna skupinka cyklistů za druhou. Občas to někdo nezvládne a nabere si do bot. Jindy projede, tak hezky, že ani nezvedne vodu. Někteří si špatně zařadí a pak strašně dřou, aby se dostali z vody ven. Jeden dokonce při velké rychlosti proráží duši. Ozve se rána a okamžitě jede po ráfku. Jiný zase těsně před nájezdem do vody spadne. Dalšímu se při boji s vodním živlem stáhnou kalhoty. Jsou to prostě nepředvídatelné okamžiky a diváci každého hlasitě povzbuzují. Je to nádherná atmosféra. Někteří diváci radí cyklistům, jak mají jet. Kde je nejméně vody. Nejopatrnější jsou děvčata. Ta to berou svědomitě. Chlapi vletí do vody na sílu. Vyjde to, nevyjde to. Zachytil jsem celou rodinu, jak čekali na tatínka závodníka. Všichni radostí poskakovali. Byl to opravdický prožitek rodinného štěstí. Spousta cyklistů měla na břehu kamarády a ti je veselými poznámkami povzbuzovali. Ani ten poslední neznámý závodník nezůstal bez podpory. Nad nájezdem k vodě bylo elektronické kontrolní stanoviště. Technika jde rychle kupředu. Kde jsou ty časy, kdy se psala čísla závodníků do sešitu.

Závod se mně hodně líbil a až tam nebudou diváci, tak si to místo půjdu projet na kole.

Ujel jsem 42 km, za podmračeného i slunečného počasí. Bylo příjemně teplo.

Podívejte se na odkaz : http://www.vesani.cz

26.04.2014

Karel

 Vybrané fotky :

http://parta-svih.rajce.net/2014-04-26-rohalovska50-vyber

Všechny fotky :

http://parta-svih.rajce.net/2014-04-26-rohalovska50

Křížová cesta Šarovy

Ahoj cykloturisti, minulý rok jsem se dozvěděl o aktivitách prováděných v krajině kolem obce Šarovy. Dnes je takové nejisté počasí a tak se vydávám do blízkého okolí. Kdyby začalo pršet, tak rychle dojedu domů.

Z Otrokovic jsem vyrazil přes Kvítkovice a hned jsem viděl policii u dopravní nehody. Tak jsem si říkal, že to není dobrý začátek, kle nic špatného jsem už během cesty nezažil. Vyjet na kopec k Oldřichovicím je namáhavé a trošku jsem se zapotil. Na hoře foukalo a uvažoval jsem, že se obleču do bundy. Nakonec to svítící sluníčko srovnalo.

Za vesnicí Lhota jsem se začal rozhlížet a kus plechu v krajině jsem snadno nalezl. To jsem si nechal na závěr cesty. Dále jsem pokračoval k místu, kde měla být křížová cesta. Doma jsem se díval na stránky www.mapy.cz a žádné takové objekty tam zobrazeny nebyly. Myslím si, že křížová cesta je důležitý orientační prvek. Na mojí mapce jsem to zakreslil. Křížová cesta je trošku zarostená, ale dá se to projet i na kole. Jen klesání je prudké. Kříže z betonu a oceli jsou něčím novým a myslím si, že nevídaným u takového náboženského objektu. My jsme zvyklí vidět na jednotlivých zastaveních křížové cesty nějaké vyobrazení. Zde jsou to všechno stejné bloky betonu. Připomíná to dnešní ekonomicky zaměřenou dobu. Nadělat něčeho stejného v co největším množství a s maximální úsporou to dobře prodat. V tomto případě to neplatí. Myslím si, že je to jedinečná věc, ale dnešní dobu to vystihuje přesně. Přitom stačilo, udělat každé zastavení z betonu nějak jinak. Nepoužít jednu myšlenku, ale mnohem víc nápadů pro každé zastavení. 

Po sjetí do vesnice Šarovy jsem se jel podívat ke kapličce s kříži a pak za vesnici, kde stojí památný kříž z roku 1795. Na pamětní desce obětí války jsem našel svého jmenovce. Doufám, že dnešní konflikt na Ukrajině nevyvolá světovou válku a já se neobjevím jednou na pamětní desce. Už je to sto roků od této války. Lidstvo je stále nepoučitelné. 

Na konci vesnice je lesní asfaltová cesta do velmi prudkého kopce. Je potřeba si dát nejlehčí převod a vyšplhat na horu. Tam kde jsem před chvílí byl. Pak jsem se projel po hřebeni do Lhoty a zastavil u kříže, kde se vzpomíná na lidi, kteří odcestovali do USA. V prostředku vesnice se prudce sjede dolů do údolí k potoku. Cesta je zpevněna starým stavebním materiálem. No a začne zase stoupání k nějakém statku. V ohradách se pasou koně a já jsem nevěděl, jestli nebudu muset projet po soukromém pozemku. Asi ne. Rozzuřený pes štěkal za plotem a nikdo ho na mě nepustil. A jsem u cíle. Před řídítky mám kus plechu v krajině. Názor nějakého turisty je na plechu vyrytý. Já si myslím, že tento plech přesně vyjadřuje krizi současného umění. Umělecky nadaní lidé se snaží udělat cokoliv, jen aby nějak zaujali. Zkusit to, co kdyby našli nový umělecký směr. Nejhorší je, že se asi mezi umělci nenajde nikdo, kdo by o druhém prohlásil, že dělá blbosti. Navzájem si pochlebují a prohlašují svoji práci za umění. Hodnota tohoto objektu by se dala velmi snadno zvýšit. Za starých časů by zde napsali jména partyzánů a na vrchol umístili hvězdu. Dnes by to mohli mladí lidé pomalovat s divokými obrázky. A kdyby se to dalo odvést na kočárku, tak už to dávno bezdomovci z přírody uklidili. 

Na závěr přikládám jedno umělecké dílo z porcelánu. Leží v lese a vím, že určitě hodně lidem dobře posloužilo, než bylo umístěno do lesa a prohlášeno za umění dnešní doby.

Ujel jsem 31 km, za slunečného počasí se studeným větrem.

19.04.2014

Karel

Fotky křížová cesta :

http://parta-svih.rajce.net/2014-04-19-krizova-cesta

Fotky plech :

http://parta-svih.rajce.net/2014-04-19-plech

Fotky z cesty :

http://parta-svih.rajce.net/2014-04-19-sarovy-cesta

Větrný mlýn Jalubí

Ahoj cykloturisti, letečtí modeláři mě pozvali na setkání do Halenkovic. Na cestu jsem se vydal přes Napajedla a pak úzkým údolím do Halenkovic podél potoka. Na letiště jsem přijel až odpoledne a program pomalu končil. Foukal docela silný vítr a pán s trojplošníkem předváděl, jak umí proti větru couvat.

Z letiště jsem sjel prudkým sjezdem do údolí a na protějším svahu jsem zase šlapal na horu. Zde se mně stala úsměvná událost. V prudkém kopci mě začal dohánět traktor a já jsem se rozhodl, že vyjedu z úzké cesty do vjezdu do domu. Měl jsem obavy, že by mě mohl při předjíždění velkými koly strhnout. Sotva jsem odbočil, tak začal řidič ukazovat rukama ať jedu. Já jsem si vybral nájezd do jeho domku. Tak jsem se musel rychle rozjet do kopce, abych uvolnil místo.

Na kopci je hezký výhled zpět k letišti, ale můj fotoaparát tak vzdálené místo nevyfotí. Je zde značka upozorňující cyklisty na nebezpečný sjezd. V lese jsem byl spokojený. Nefoukal tam studený vítr. Jen při sjezdu do Kudlovické doliny jsem uvažoval o bundě. Dole jsem projel kolem bývalého sportovního areálu. Už jsem o něm dávno psal a pak jsem si našel odbočku do lesa. To už jsem šplhal na nejvyšší bod dnešního výletu. V jedné časti, proti mně vyběhli dva psíci a tak jsem jim udělal fotku. Za chvíli přišel i jejich pán. Celé stoupání jsem jel na nejlehčí převod. Napřed to byla kamenitá cesta a pak jsem najel na turistickou značku lesem. Moje námaha byla patřičně odměněna nádherným výhledem do údolí. Bylo tam moc hezky. Svítilo sluníčko a nefoukal tam vítr.

Po chvilce rozhlížení do krajiny jsem začal klesat směrem k ranči Rovná. Bývají zde country festivaly. Sjíždí se po hřebenu a jsou tam nádherné louky, na kterých se pasou krávy a koně. Koně byli daleko a fotku jsem jim neudělal. Při sjezdu do Košíků jsem se zastavil u nějakého starého lisu. Na konci vesnice se hrál fotbal a na střeše kabin měli kameramana. Byla to taková horská fotbalová liga. Chlapi se tam vyřvou, dají si pivo s párkem a mají si celý týden o čem vykládat. Před Traplicemi jsem viděl lesní cestu, o které jsem si myslel, že vede k větrnému mlýnu, ale neměl jsem odvahu to zkusit. Doma na mapě jsem zjistil, že to bylo možné projet.

Z Traplic jsem vyjel několika zatáčkami k větrnému mlýnu. Chtěl jsem udělat takové fotky, aby na nich byly rozkvetené stromy. Některé fotky jsem dělal proti slunku a to bylo špatné. Od větrného mlýna je vidět na vesnici, přímo kostelní věž.

Domů jsem už jenom klesal až k cyklostezce podél kanálu. V Napajedlích jsem byl překvapen. Na kamenité cyklostezce začala oficiální stavba a byl tam zákaz vjezdu cyklistů. Teď budeme nějakou dobu jezdit přes město, než postaví cyklostezku. Škoda, že takovou objížďku udělali v době, kdy začíná cyklistická sezóna. Za den zde projede až 4000 cyklistů.

Ujel jsem 55 km, při krásném počasí.

12.04.2014

Karel

Fotky větrný mlýn Jalubí :

http://parta-svih.rajce.net/2014-04-12-vetrny-mlyn-jalubi

Fotky z cesty :

http://parta-svih.rajce.net/2014-04-12-jalubi-cesta

Fotky z letiště :

http://parta-svih.rajce.net/2014-04-12-modelari