Ahoj cykloturisti, po včerejším
chladném dnu se oteplilo. Vše jen kazí severní vítr. Rozhodl jsem se, že se
pojedu podívat do lužních lesů podél řeky Moravy.
Sotva jsem ujel několik stovek
metrů, tak jsem viděl nepříjemnou věc. Na mostě přes Dřevnici jelo děcko na
kole a za ním mladí rodiče. Děcko nevybralo prudkou zatáčku ve sjezdu
z mostu a vletělo do ocelového zábradlí. Spadlo na zem a řvalo. Naštěstí
je zde poliklinika se záchrannou službou a výjezdem sanitek. Tak měli pomoc na
dosah. Na všech lávkách přes Dřevnici jsou umístěny značky zakazující jízdu na
kole. Je to oprávněné značení. Nájezdy na mosty jsou prudké a do ostrých
zatáček. Nikdy to nebylo plánováno pro jízdu cyklistů. Navíc je zábradlí nízké
a cyklista může při kolizi s někým z velké výšky spadnout do řeky. Chodí
zde hodně chodců a jsou mezi nimi i staří lidé, kteří nedokáží rychlému
cyklistovi uhnout. V tomto případě byli na vině rodiče dítěte. I kdyby se
nic nestalo, tak by jej měli vychovávat tak, že když je někde zákazová značka,
tak se to musí dodržovat. Policie by měla cyklisty za jízdu přes lávku trestat.
Dále jsem pokračoval po
cyklostezce přes Kvasice do Kroměříže. Provoz lidí na cyklostezce byl velký a
jako obvykle docházelo k nebezpečným situacím. Před Kvasicemi je na
cyklostezce záznam dopravní nehody cyklistů. Oddechl jsem si až v Kroměříži,
když jsem najel na cestu a pokračoval do Chropyně. V Chropyni jsem jako
vždy vyfotil zámek a vodní hladinu s ptáky. Zde jsem se rozhodl, že se
nebudu trápit jízdou proti větru a vjel jsem do lužního lesa. Lesní cesta je
horší kvality, ale na turistických pneumatikách se to dá v pohodě
zvládnout. Na dopravní značce při vjezdu do lesa je nápis komu to území patří.
Je to církevní majetek. V lese jsem se zastavil u odpočivadla pro turisty.
Udělal jsem zápis do sešitku a zajel jsem se podívat na místo význačného
stromu. Vše si přečtete na fotkách.
Po průjezdu lesem přišla na řadu
vedlejší cesta do Tovačova a na kraji města jsem vjel do stromové aleje vedoucí
k obrovským rybníkům. Já zde mám rád úsek vedoucí mezi vodními plochami.
Letos zde někdo navezl drobné kamení a cyklista musí jet opatrně, aby nespadl.
Ke kostelu jsem přijel pozdě a už
byl zavřený. Já jsem vyjel odpoledne a nemohl jsem to stihnout. Tak jsem udělal
fotky okolí a vyrazil domů. Cestou jsem se stavil u památníku bitvy. Jelo se
mně dobře s větrem do zad. Tak jsem ve svižné jízdě dojel až domů.
Ujel jsem 96 km za větrného počasí.
18.06.2017
Karel
Fotky :
Odkaz na to kdo byl Leopold Prečan :
Žádné komentáře:
Okomentovat