Ahoj cykloturisti, letos jsem se
rozhodl zajet podívat na dřevěný betlém v Dřevohosticích. Postavy jsou
v životní velikosti a zobrazují jednotlivé občany z městečka.
Vyrazil jsem po 13 hodině a cesta
byla mokrá. K tomu trošku foukal vítr. Na hlavní silnici byl malý provoz a
tak jsem jel až do Tlumačova. Tím jsem si trošku zkrátil cestu. V Holešově
jsem projel po cyklostezce podél potoka a nabral směr na Dřevohostice. Dvakrát
jsem se dostal na nadmořskou výšku nad 300 m. Když jsem zde jel naposledy, tak
jsem v příkopech fotil sníh. Dnes bylo 8C a mokro. Přesto ve sjezdu do
Dřevohostic jsem zchládnul.
U betléma bylo málo lidí a
v klidu jsem mohl fotit. Měl jsem obavy, že tam bude hodně rodin s dětmi.
Moc jsem se nezdržoval. Chtěl jsem ujet co nejdelší trasu za světla.
Na zpáteční cestě se musí nejprve
vyjet táhlý kopec. Já jsem se zde před několika roky vracel z návštěvy
v Ostravě a měl jsem již ujeto 180 km a přišla na mně krize. Tenkrát se
mně tento kopec zdál nekonečný. Dnes jsem jej v pohodě vyjel. Jen kdyby
nefoukal studený vítr. Na kopci jsem zastavil a upravil si šaty. Foukal mně
ledový vítr na krk. Pak ještě v dlouhém sjezdu jsem trpěl zimou. Bylo to
tím, že jsem měl na sobě propocené šaty. Až v dalším stoupání jsem se
zahřál a už mně bylo dobře až domů. V Prusinovicích jsem odbočil a jel
jsem do Pacetluk. Tak jsem se vyhnul hodně frekventovanému Holešovu. Tato cesta
mě přivedla až do Rymic k větrnému mlýnu. Pak už jsem projel malou osadou
Alexovice a mířil k Otrokovicím. Zde jsem jel zase po vedlejších cestách.
To už jsem si musel zapnout osvětlení a na ruku a nohu dát žlutý reflexní
pásek.
Domů jsem přijel v pohodě.
Propocený a s velkou žízní. Na cestu jsem si vzal jen zateplenou plastovou
láhev s čajem. Čaj byl teplý jen do Holešova. Na takové krátké výlety je
to dostačující.
Ujel jsem 67 km, za vlhkého
počasí při teplotě 8 C.
26.12.2016
Karel
Fotky :
Žádné komentáře:
Okomentovat