Ahoj cykloturisti, letošní
festival trampských písní ve Skaličce se koná později než obvykle. To ve mně
budí obavu, jaké bude počasí. Jestli bude chladno a podzimní déšť. Nakonec se
udělalo hezky a jen rána jsou chladná. Na festival vyjíždím po jedenácté hodině
a už za městem si oblékám větru odolnou vestičku a na hlavu si dávám čepku.
Přesto, že slunce krásně hřeje do zad, tak vzduch je studený. To je asi pro
cyklistu nejhorší kombinace počasí. Na slunci se potíte a vítr vás ochlazuje
.
Na cestě je klid a nezažil jsem
žádnou nebezpečnou situaci. Nejvíce jsem se obával úseku mezi Hlinsko pod
Hostýnem a Bystřice pod Hostýnem. Zde je cesta úzká a členitá. Na některých
místech se jede do stoupání a tam zdržuji auta, která mě chtějí předjet. Dnes
jsem na tomto úseku předjel cyklistu na galuskovém kole. Když si uvědomil, že
ho předjel cyklista s naloženýma brašnama, tak zařadil těžký převod a
předjel mě. Docela mě to pobavilo. Silniční cyklisté, jsou velmi citliví na to
kdo je předjede.
Ve Vítonicích jsem zajel k větrné
elektrárně. Je na zahradě rodinného domku. Už někdy dříve jsem ji fotil a dnes
jsem neodolal a zajel jsem se podívat, jak vypadá.
Ve vesnici Býškovice stáli na
cestě pořadatelé a tak jsem se zeptal, co pořádají. Byly to závody malých
motocyklů. Přesto, že jsem měl zpoždění, tak jsem se rozhodl zůstat. Bylo to
zajímavé a nelitoval jsem toho. Závodníci se snažili podat co nejlepší výkon.
Jako by se jednalo o profesionální závod. Za každým výjezdem si lehli za
řídítka, aby měli co nejmenší odpor. Závodu se prý účastnili manželé a mám je
asi na fotce. Jak si sdělují taktické informace za jízdy.
Do Skaličky jsem dorazil
v pohodě. Šaty jsem měl trošku propocené, ale to na plotě během odpoledne
uschlo. Kolo jsem umístil na svoje místo. Stojím zde každý rok. Dnes zde však
už stála velká motorka. Tu jsem zde ještě neviděl. Vedle motorky měl připravený
spací pytel a celtu na přespání. On však neví, že zde v noci chodí chlapi
močit na plot a bude mít věci mokré.
Letos zde bylo na začátku málo
lidí. Až během odpoledne jich přibylo. Já jsem měl informaci, že festival
začíná v 13 hod, ale začal až ve 14 hod a tak jsem přijel dobře. Během
jedné přestávky jsem si koupil pivo a dal na slunce ohřát a o další přestávce
jsem posvačil. Jako obvykle oblíbenou paštiku Májku.
V sále se na pódiu střídaly
kapely podle rozpisu a venku se v jednu chvíli utvořily tři skupinky
zpěváků. Jedna skupinka hrála ve velkém staně. Druhá mezi stoly – hráli staré
písně. A třetí skupinka stála kolem ohně. Zde mě nejvíce zaujala zpěvačka,
která připomínala slavného zpěváka Michala Tučného. Večer se nakonec sešli
muzikanti kolem ohně a v jednu chvíli zde hrálo několik kytarisů, banjo,
basa a velmi hezká houslistka.
Kapely v sále nemůžu nijak
porovnat. Každá z kapel byla nějak zaměřená a neměla zde podobnou kapelu.
Tak jsme si mohli vyslechnout různé hudební směry. Večer v sále vystoupila
taneční skupina a učila diváky tančit. Venku se usídlila početná skupina
trampů ze Slovenska a myslím si, že další rok by mohla nějaká slovenská kapela
aj zahrát.
Já jsem byl u ohně až do 24 hod a
pak jsem se začal převlékat na cestu. Asi kolem půl jedné jsem vyrazil. Bylo 9
C a vyjel jsem bez bundy. Měl jsem před sebou několik stoupání a nechtěl jsem
se zapotit. Kolo jsem měl dobře osvětlené a vybavené svítícími páskami. Na sobě
jsem měl svítící vestu. Když jsem sjížděl do Opatovic, tak mě bylo zima a chtěl
jsem si na konci vesnice obléci bundu. Jenže tam byla nějaká zábava a snad sto
mladých lidí stálo na cestě. Zde jsem neměl odvahu zastavit a raději jsem jel dál.
K průjezdu mezi lidmi mně pomohlo osobní auto, které mne dohnalo a oni mu
udělali místo na cestě.
Na dalším úseku se stoupá a pak
přijde dlouhý přímý sjezd. Já jsem to pustil a najednou jsem před sebou uviděl
srnku na cestě. Ona zůstala stát. Začal jsem prudce brzdit a uvedl jsem zadní
kolo do smyku. V té chvíli vyběhla na cestu druhá srnka a já jsem jel
naštěstí bokem. Tak jsme se vedle sebe těsně minuli. Kdybych jel přímo, tak do
mne narazila z boku. O kousek dál se sjíždí do vesnice a radar mně naměřil
rychlost 37 km/hod. To už jsem jel pomalu a pořádně vystrašený. Uvědomil jsem
si, že v takové rychlosti bych srážku se zvířetem neustál. Ve vesnici jsem
zastavil, abych si vydechl. Při té příležitosti jsem si oblékl bundu. Je celá
žlutá a má svítící stříbrné pruhy. Je z velmi tenkého materiálu a nejsem
si jistý, jak by se chovala v silném větru. Na cestování je velmi skladná
a v případě chladného počasí pomůže.
Během jízdy po pahorkatině mně
bylo dobře, ale jak jsem sjel do Bystřice pod Hostýnem, tak se ochladilo. To už
mně od chladu nestačila ani bunda. Přesto jsem si nic neoblékl a jel dál. Na
tomto úseku mě předjel dlouhý kamión a potkal jsem obrovský traktor. Je to ten
velmi členitý úsek, jak jsem se zmínil na začátku. Kolem Holešova jsem jel po
obchvatu a pak jsem zamířil na Tlumačov. Měl jsem v plánu najet na hlavní
silnici a jet v odstavném pruhu. Tento pruh je zde široký více jak jeden
metr. Jenže u Tlumačova začala mlha a já jsem se rozhodl jet raději po JZD
cestě. Přesto jsem i zde potkal jedno osobní auto. Troufnu si tvrdit, že ten
řidič měl důvod jet mimo silnice. Do Otrokovic jsem musel jet přes Bahňák abych
jel v mlze po cyklostezce. Nakonec se mlha ve městě rozplynula a já jsem
šťastně dojel domů. Padesát kilometrů jsem ve tmě ujel asi za dvě a půl hodiny.
Venku bylo 9 C.
Celkem jsem ujel 100 km za pěkného podzimního počasí.
S festivalem jsem byl spokojený.
24.09.2016
Karel
Fotky z festivalu :
Fotky z cesty :
Fotky ze závodu mopedů :
Žádné komentáře:
Okomentovat