Maraton Drasal 2009

Ahoj cykloturisti, dnes se jede v Holešově maraton horských kol Drásal. Já jsem se tohoto závodu několikrát účastnil jako závodník, ale dnes jsem byl divák. Já jsem jezdil dříve v době, kdy se jezdilo i za Bečvu. Tenkrát nebývala taková účast ani nebylo tolik profesionálních cyklistů. Nebylo ani tolik občerstvovacích stanic. Dnes zde startuje několik mých spolupracovníků a kamarádů.
Start na padesát kilometrů dlouhou trasu měl zpoždění. Příčinou bylo zpoždění vlaku a cyklisté nemohli najednou přejet přes železniční přejezd. Všichni čekali nadržení na startovní pásce a lehce se tlačili dopředu. Dokonce se muselo posunout měřící zařízení. Na fotce je vidět nová Škodovka. Ta čeká asi na vítěze seriálu. Nakonec bylo odstartováno a cyklisté spěchali přes kruhový objezd. Naštěstí se nic nestalo.
Já jsem se vydal na Rusavu údolím, abych si cyklisty nadjel. Za Holešovem jsem potkal skupinku cykloturistů a bylo mně z jejich chování jasné, že se ztratili. Zastavil jsem a vrátil jsem se za nimi. Poradil jsem jim trasu a jeli jsme společně. Oni bloudili po cyklotrasách kolem Holešova. Přijeli z Olomouce a jeli přes Rusavu na Hostýn. Za Dobroticemi jsme byli překvapeni novou cestou z asfaltu. Dříve jsme zde jezdili po zničené panelové cestě JZD. Teď už je to hezká cyklotrasa do Jankovic. Ve stoupání k Sv.Anně jsme jeli terénem a já jsem uslyšel ránu. Ohlédl jsem se a zjistil jsem, že pánovi spadly všechny tašky ze zadního nosiče na zem. Přiznal se, že se mu je nechtělo přidělávat, když měl v plánu jet po cestě. Já si myslím, že je to nebezpečné. Já vždy dodržuji, že když kolo plně naložené taškami postavím na stojáka, tak se nic nepohne. Na kopečku jsme se rozloučili. Já jsem chtěl být brzo na Rusavě.
Na Rusavě sjížděli cyklisté nebezpečný sjezd. Je to dlouhý úsek po lesní cestě do zatáčky. Místo si tam našli i fotografové a kameraman. Udělal jsem několik fotek a jel jsem přes vesnici na Hostýn. Cesta ve vesnici vypadala hrozně. Cyklisté využili rovného úseku a jedli energetické gely. Obaly házeli na silnici. Nad vesnicí se stoupá po louce k Hostýnu. Dříve jsme zde jezdili po hlíně a kamení. To bývala hrozná dřina. Teď je zde asfalt a je to pohoda. Přesto měli někteří problémy. Fotografované cyklisty jsem vždy předjel a udělal fotky. Tak se to několikrát opakovalo. Oni se do kopce hodně trápili. Je třeba si uvědomit, že to byli cyklisté, kteří jeli pro radost a neměli závodní ambice. Já jsem proti nim trénovaný cykloturista a hlavně jsem byl proti většině cyklistů lehčí. Pokud byli schopni mluvit, tak říkali, že zchudnou. Zde můžu říct, že holky které se účastnily závodu byly všechny štíhlé. Ve stoupání jsem potkal i bývalou spolupracovnici. Měla hezký cyklistický obleček. Přesvědčil jsem ji, aby zastavila a nechala se fotit. Na občerstvovací stanici jsem fotil závodníky a sledoval, jak rozjíždějí kelímky. Pořadatelé to pak všechno uklidili.
Pod Hostýnem se jelo mokrým korytem a všichni jsme se ušpinili. Podkladem byly mokré kameny a kola ustřelovala. Rozumné bylo některá místa tlačit. Na vrcholku trasy jsem viděl cyklistku, jak ptala od turistů vodu a další si řekla o chleba. Tvrdila, že když nedostane chleba tak umře. Byly to holky z Prahy a byly šokovány, jaké máme u nás kopce. Také se jim moc líbilo moje nářečí. Všem jsem slíbil fotky, ale nevím, jak jim je dám. Dále jsem si zajel na Hostýn k rozhledně.
Na dalším stanovišti jsem zastavil U dubu. V lese měnil cyklista píchnuté kolo. Cyklisté kolem něj projížděli a někteří mu nabízeli pomoc. O kousek výše byla občerstvovací stanice. Pěkně se zde o cyklisty starali. Nabízeli jim pití i jídlo. Najíždělo se zde zhoupnutím do terénu. Viděl jsem i cyklistu jak lehnul. Většina chlapů slezla a tlačila. Zato všechny holky to zkusily vyjet. Velmi často z kola nedobrovolně slezly. Já bych se nenamáhal a vytlačil bych to.
Do cíle jsem už nejel. Spoléhám na kamarády, že mně dají fotky. Navíc to teď máme z Holešova špatné s cestou. Je několikrát překopána a řidiči jsou na objížďkách velmi nebezpeční. Proto jsem zvolil cestu po polních cestách domů. Doma přišlo na řadu koupání. Měl jsem nohy obalené blátem a musel jsem to rychle očistit, než to padne na koberec. Teď se dívám v TV na Tour de France a je hezké, že náš cyklista oblékl bílý dres v časovce.

Ujeto 70 km. Hezké počasí po delší době. Žádné záplavy.

04.07.2009