První vyjížďka

Ahoj cykloturisti, po delší přestávce vám posílám zápis z mého prvního výletu. Je to po pěti měsících od první operace. Celkem jsem využil naši zdravotní péči třikrát. Dnes jsem zašel do ložnice pro jízdní kola a z postele jsem zdělal kolo určené na dlouhé turistické výlety. Nafoukat pláště mně dalo dost velkou práci. Mám malou pumpičku. Venku bylo + 12C a slabý větřík.

Pro svůj první výlet jsem zvolil cyklotrasu podél Moravy do Kroměříže. Minulý rok jsem vám posílal fotky těsně před dokončením. Teď jsem byl zvědavý, jaké to tam bude. Na cestu jsem se oblékl dosti teple. Hlavně na sezení potřebuji teplé kalhoty. Byl to šok když, jsem potkal cyklistu v kraťasech a tričku. Cyklotrasa začíná na konci Kvasic za zámeckou zahradou. Nemůžete přehlédnout reklamní tabuli od hospody. Teď byla hospoda prázdná, ale jak začne cyklistická sezóna, tak to bude zlatý důl. Na cyklotrase jsem potkal hodně cyklistů a bruslařů. Byl jsem překvapen z pátečního provozu. Už se asi v celé republice v pátek nepracuje. Po rovince se podle vody na krásném asfaltě jelo moc dobře. V obci Trávník jsem se otočil a jel domů. Když jsem fotil rozjezděnou lesní cestu, tak nás dohnalo osobní auto na cyklotrase. Řidič jel pomalu, ale přesto jsme se nevešli vedle sebe a museli jsme slézt z kola na hlínu. Na fotkách můžete vidět jak je na některých místech nedodělaná krajnice. Navíc je i hodně vysoko nad terénem a určitě zde někdo na kole havaruje. Byl jsem šokován nálezem velkého igelitového pytle plného plastikových láhví. Nechápu to, jak si někdo mohl dát tu práci jet po cyklotrase a pak tam zahodit pytel odpadků. Vždyť to mohl zahodit někde za vesnicí. Už jsem to několikrát psal jaký jsme národ. V Kvasicích jsem fotil chráněný strom ve velké zámecké zahradě. Už jsem byl unavený, a když jsem šel bez kola, tak jsem si uvědomil, jak za sebou tahám nohu. Doufám, že se moje chůze časem zlepší.

Ujel jsem 30 km a už vím jak vám je když vyjedete poprvé na kole. Byl jsem spokojen se svým koženým sedlem Brooks. Sedl jsem si do koženého otisku mého zadku a nevěděl jsem o tom, že jsem tak dlouho nejezdil. Dobře vyseděné sedlo má cenu zlata. Vždyť jsem jej minulý rok vlastní krví proseděl. O tom napíši podrobněji v cestopise o cestě do Hamburku.

19.03.2010
Karel