Cyklostezka Prakšice

Ahoj cykloturisti, na podzim jsem vám poslal fotku, jak se v Prakšicích začíná stavět cyklostezka. Spíš jsem si to myslel a ono se to splnilo. Dokonce to stihli vybudovat přes zimu. Trošku mě to překvapilo ve smyslu, proč to stavěli. Cesta z Uh. Brodu do Prakšic je z pohledu cyklistů jezdících v Otrokovicích nebo Zlíně bezpečná. Jediné co vidím je turistika. Obdivuji, že nějaký starosta na vesnici dokázal na takovou stavbu sehnat peníze. Nikde tam není vidět velká cedule, že přispělo EU. Tak jak to známe z tras podél Moravy. Mluví ze mě závist. Já denně riskuji na cestě Otrokovice - Zlín a nemám takového starostu, který by se postaral o bezpečnost cyklistů. Naši lidé na radnici nejsou neschopní sehnat peníze na cyklostezku, ale jsou angažovaní v jiných věcech. Tím pomíjím cyklotrasu podél Moravy, ale to jim spadlo do klína a teď z toho politicky rýžují. Ta trasa z Prakšic měří asi 2500 m. To by v Otrokovicích stálo 15mil. My potřebujeme spojit Otrokovice s Malenovicemi, asi 1000 m a stačil by nám štěrkový povrch.

Konec závisti a jdeme k cestování. Dnešní den jsem začal pracovně. Můj soused mně napsal na dveře, ať udělám za něj malý a velký úklid v paneláku. V budoucnu mně to oplatí. Tak jsem ten úklid vzal přes celý můj byt až na ulici ke škrabáku s nedopalky cigaret. Po rozcvičce jsem vyrazil na Napajedla. Venku bylo slunečno, ale silný protivítr. Byl tak silný, že jsem jel rychlostí 15 km/hod. Nesmím se namáhat a jel jsem na lehký převod, který používám do táhlých stoupání. Celé Napajedla jsem projel po cyklostezce bez problémů. Nikdo se mně nepletl do cesty. Všichni byli na cyklostezce u vody. Do Pašovic jsem si poprvé letos užil nádherný sjezd.

Projel jsem Prakšicemi přes hřbitov a vydal jsem se na dlouhé stoupání do lesa. Já tuto trasu moc dobře znám. Od dětství tu jezdím přes les na kole nebo na běžkách. Byl jsem častým hostem u babičky v Prakšicích. Možná si někteří vzpomínáte, jak jsem se vrátil z Maroka a byl jsem zblblý z jízdy v poušti. Toto byla moje první cesta na horském kole do lesa. Moc mně to pomohlo a naše lesy bych nevyměnil. Jak vidíte, tak si někdo přímo u cestičky udělal myslivecký posed. Hezká cesta se líbí i zamilovaným párům. Doufám, že jim procházka lesem upevní zdraví a nenachladí se na studené mezi. Cyklostezka u myslivecké chaty opouští les a vede po okraji pole. Já jsem předpokládal, že povede po žluté turistické značce jak to znám. Nakonec to nevadí. Koho nebude bavit jízda po asfaltě, tak ten pojede lesem. Je tam hezký úsek z modřínů. Cyklostezka končí nad střelnicí na cestě do Maršova. Stačí jen kousek popojet a můžete se napojit na starou lesní cestu do Rubanisk k myslivecké chatě. Teď asi patří České zbrojovce. Pak už se dá sjet lesem a po poli do Brodu.

Nazpět mě čekal nádherný dlouhý sjezd, já jsem naštěstí fotil rovnoběžnou cestu pro auta a k rodince, kterou vidíte na fotce jsem přijel krokem. V té chvíli už byl chlapeček na zemi. Maminka ho vzala k sobě za ruku a tatínek ustoupil doleva. Já jsem mezi nimi pomalu projížděl a najednou se chlapeček vytrh a přeběhl k tatínkovi. Prudce jsem zabrzdil a skočil nohama na zem. Dobře to dopadlo. Bylo to velké štěstí, že jsem jel tak pomalu. Kdyby zde projížděli hobby cyklisti, tak je z něho šrot. Všimněte si, že cyklotrasa je označena jako cyklostezka. Přesto bych od tud chodce nevyháněl. Když jsem se probral z šoku, tak jsem si uvědomil, že jsem si takovým prudkým škubnutím mohl zničit to co dalo doktorům tolik práce opravit. Mohl jsem i dojezdit.

Domů jsem jel už v pohodě s větrem do zad a místy jsem dosahoval rychlosti 30 km/hod. Bylo to dobře, že se vítr neotočil. Na poslední fotce vidíte reklamu na prodej domu. Asi bych si od takové firmy nic nekoupil.

Předposlední fotka je škaredá, ale patří ke každodennímu životu na silnici. Jezděte opatrně, ať tak nedopadnete. Někteří řidiči jsou bezohlední. Jestli nám nepostaví cyklostezku do Zlína, tak brzo uvidíme i takového cyklistu. Denně zde dojíždí hodně lidí do práce. I náš zaměstnanec na této cestě zemřel pod koly náklaďáku. Znalecký posudek prokázal, že stačil dřív umřít na infarkt, než ho to auto přejelo. Silniční provoz je stále větší a obchvat Zlína v nedohlednu.

Ujel jsem 58 km proti větru i s větrem. Sluníčko nádherně svítilo.

04.04.2010
Karel