pondělí 27. srpna 2012

Velká Javořina 2012


Ahoj cykloturisti, už dlouho jsem nebyl na Velké Javořině a dnes jsem se k tomu odhodlal. Je pracovní den a já se chci vyhnou cestám s velkým provozem. Proto vyjíždím podél Moravy do Spytihněvi a pak na kopec do Mistřic. Nad Hradčovicemi jsem zkusil udělat fotky Javořiny v dálce, ale nepodařilo se to. Bylo zatažené počasí. Měl jsem v úmyslu dělat postupně fotky, jak se budu k vrcholu přibližovat. Nakonec jsem to zavrhl. V Havřicích jsem najel na novou cyklostezku a úplně jsem se vyhnul Uh. Brodu. Tak jsem projel kolem Slováckých strojíren a lihovaru v Nivnici. U lihovaru to moc vonělo ovocem. Doufám, že tam stále pálí dobré pití. Stále jsem jel po cyklostezce a před Nivnicí jsem se zastavil v chráněné oblasti. Je tam hezká informační cedule a odpočívadlo.

Na prostředku Nivnice je vzpomínka na Jana Amose Komenského. Oni si zde dělají nárok na jeho rodiště. Asi se to nikdy nevyřeší. Aspoň zde má pěknou sochu. Před knihovnou stojí staré zemědělské stroje.

Ve stoupání v Korytné jsem cítil, že budu mít brzo velkou žízeň a bude následovat úsek bez možnosti získat pití. Proto jsem se zastavil v obchodě a koupil jsem si Janáčka za 9,- Kč. Na konci článku se dozvíte, proč uvádím cenu. Vypil jsem flašku na dvě napití. Žízeň to byla veliká. Bylo to pod kopcem a někdo říká, že mu po pivě ztuhnou nohy. Já takovou zkušenost nemám. Po občerstvení jsem vyrazil do kopců. Tento kopec nemají cyklisté v lásce. Dříve se zde jezdil cyklistický závod a kopec je hodně táhlý. Okruh se jezdil třikrát během závodu. Já jsem jej dnes vyjel v pohodě.

Na vrcholu stoupání se vyjede na velké louky. Už hodně dávno jsem vám z těchto luk přinesl reportáž o historické bitvě z osvobozování. Dnes zde stojí informační cedule o bitvě. Když se od cedule podíváte po louce, tak uvidíte v dálce na kopci novou rozhlednu nad Korytnou. Já jsem tam jel po lesní cestě, která je zde od nepaměti. Je to spojnice turistických tras. No dnešní líní lidé si auty vyjezdili cestu přímo po louce k rozhledně. Je škoda poježděné nádherné louky. Jako by tam nemohli dojít kousek pěšky. V lese kde se má odbočit k rozhledně je chata a dřevěné WC. Podle tohoto orientačního bodu nemůžete rozhlednu minout.

Na rozhledně je velmi užitečná pomůcka. Je to grafické znázornění krajiny co je kterým směrem vidět. Já jsem měl smůlu se zataženou oblohou. Správně jsem měl vidět až do Otrokovic. U paty rozhledny je bednička s razítkem pro turisty. Já jsem neměl žádnou pohlednici, kterou bych si na památku orazil. Až sem půjdete, tak si předem kupte pohlednici na památku.

Od rozhledny se mírně sjede k hlavní cestě do Strání Květné. Přes cestu se musí přejít velmi opatrně. Je zde převýšení a řidiči jezdí jako blázni. Nikdo nechce zdělat nohu z plynu. Na druhé straně je odpočivadlo pro turisty a ukazatel 10 km na Javořinu po kamenité cestě.

Po chvilce se přijede ke Kamenné boudě. Zde se dá sjet směrem na Veličku. Já však pokračuji dále do mírného stoupání. Zato cesta je stále horší. Je to bývalá asfaltová cesta, která se už roky neudržuje. Voda a těžká vozidla ji vydrolili. Kdysi jsem zde jezdil na horu s úzkými plášti a teď mám problém se širokými turistickými gumami. V jednom místě jsem dostal smyk na přední kolo a měl jsem velké štěstí, že jsem nespadl. Jen jsem přeskočil řídítka. Tak jsem dostal obavy, jak po tomto kamení budu sjíždět dolů. Pokud zde pojedete, tak doporučuji horské kolo se širokými plášti. Odpružení bude výhodou.

Po dlouhé jízdě lesem vyjíždím na holý vrchol kopce. Zde skončil příjemný stín lesa a jsem opět v pořádném pařáku. U pomníčků potkávám skupinku cyklistů. Dozvídám se, že jsou ze Zlína. To je dobrá náhoda, že se zde scházíme takový kus od domova. Radí mně, abych se zastavil dole v chatě. Je tam otevřený bufet. Já však s sebou nemám EU a s korunami bych asi neuspěl. Přesto sjíždím k Holubyho chatě. Chata se opravuje a k ní vede úplně nově opravená cesta. Je vidět, že ze Slovenska lze opravit cestu. Fotím ukazatele a poprvé v životě vidím ukazatele s obrázky. Napadlo mě, že je to pro turisty, kteří neumí číst. Tak jako některé restaurace mají v jídelníčku fotky jídel, aby si cizinec mohl vybrat. V dálce je vidět bývalou vojenskou rozhlednu. Teď je prý ve velmi špatném stavu. To by měli vědět bezdomovci. Rozhlednu by v pohodě rozebrali a uklidili.

Od chaty jsem opět vyjel na vrchol a udělal několik fotek kvítek. Měl jsem v úmyslu zde posvačit, ale sedět na ostrém slunci nebylo rozumné a tak jsem sjel k prvnímu odpočívadlu v lese. Teče zde malý vodopád a já jsem si zde mohl umýt špinavé ruce a zasolený čumáček. Brýle jsem měl celé zatečené od potu. Po svačině jsem se rozhodl, že domů pojedu na Hluk. Je to snadnější varianta, než jsem přijel. Už jsem tak neměl před sebou žádný kopec. Jen samé sjezdy. V Dolním Němčí se najede na novou cyklostezku a jede se po ní až skoro k Moravě. Zde jsem se rozhodl, že vypiji všechnu vodu z flašek a při nejbližší příležitosti si koupím pití. Nakonec jsem si pití koupil na štěrkáči v dřevěném bufetě. Koupil jsem 0.5 l minerální vody a ta stála 25,- Kč. To je to na co jsem upozorňoval při nákupu piva. U nás je snadnější být alkoholikem než abstinentem. Cena byla vyvážená hezkou obsluhou. Slečna měla moc hezkou postavu a oblečené jenom plavečky. Když jsem pil vodu, tak jsem sledoval jiné chlapy a jejich oči mířily stejným směrem. Dobře jsem se napil a věděl jsem, že už těch posledních asi 25 km zvládnu. Jede se jen po cyklostezce a krásné rovince.

Ujel jsem 126 km, za vysokých teplot.

22.08.2012

Karel




Žádné komentáře:

Okomentovat