Ahoj cykloturisti, už dlouho jsem
nebyl na Velké Javořině a dnes jsem se k tomu odhodlal. Je pracovní den a
já se chci vyhnou cestám s velkým provozem. Proto vyjíždím podél Moravy do
Spytihněvi a pak na kopec do Mistřic. Nad Hradčovicemi jsem zkusil udělat fotky
Javořiny v dálce, ale nepodařilo se to. Bylo zatažené počasí. Měl jsem
v úmyslu dělat postupně fotky, jak se budu k vrcholu přibližovat.
Nakonec jsem to zavrhl. V Havřicích jsem najel na novou cyklostezku a
úplně jsem se vyhnul Uh. Brodu. Tak jsem projel kolem Slováckých strojíren a
lihovaru v Nivnici. U lihovaru to moc vonělo ovocem. Doufám, že tam stále
pálí dobré pití. Stále jsem jel po cyklostezce a před Nivnicí jsem se zastavil
v chráněné oblasti. Je tam hezká informační cedule a odpočívadlo.
Na prostředku Nivnice je
vzpomínka na Jana Amose Komenského. Oni si zde dělají nárok na jeho rodiště.
Asi se to nikdy nevyřeší. Aspoň zde má pěknou sochu. Před knihovnou stojí staré
zemědělské stroje.
Ve stoupání v Korytné jsem
cítil, že budu mít brzo velkou žízeň a bude následovat úsek bez možnosti získat
pití. Proto jsem se zastavil v obchodě a koupil jsem si Janáčka za 9,- Kč.
Na konci článku se dozvíte, proč uvádím cenu. Vypil jsem flašku na dvě napití.
Žízeň to byla veliká. Bylo to pod kopcem a někdo říká, že mu po pivě ztuhnou
nohy. Já takovou zkušenost nemám. Po občerstvení jsem vyrazil do kopců. Tento
kopec nemají cyklisté v lásce. Dříve se zde jezdil cyklistický závod a
kopec je hodně táhlý. Okruh se jezdil třikrát během závodu. Já jsem jej dnes vyjel
v pohodě.
Na vrcholu stoupání se vyjede na
velké louky. Už hodně dávno jsem vám z těchto luk přinesl reportáž o
historické bitvě z osvobozování. Dnes zde stojí informační cedule o bitvě.
Když se od cedule podíváte po louce, tak uvidíte v dálce na kopci novou
rozhlednu nad Korytnou. Já jsem tam jel po lesní cestě, která je zde od
nepaměti. Je to spojnice turistických tras. No dnešní líní lidé si auty
vyjezdili cestu přímo po louce k rozhledně. Je škoda poježděné nádherné
louky. Jako by tam nemohli dojít kousek pěšky. V lese kde se má odbočit
k rozhledně je chata a dřevěné WC. Podle tohoto orientačního bodu nemůžete
rozhlednu minout.
Na rozhledně je velmi užitečná
pomůcka. Je to grafické znázornění krajiny co je kterým směrem vidět. Já jsem
měl smůlu se zataženou oblohou. Správně jsem měl vidět až do Otrokovic. U paty
rozhledny je bednička s razítkem pro turisty. Já jsem neměl žádnou
pohlednici, kterou bych si na památku orazil. Až sem půjdete, tak si předem
kupte pohlednici na památku.
Od rozhledny se mírně sjede
k hlavní cestě do Strání Květné. Přes cestu se musí přejít velmi opatrně.
Je zde převýšení a řidiči jezdí jako blázni. Nikdo nechce zdělat nohu
z plynu. Na druhé straně je odpočivadlo pro turisty a ukazatel 10 km na
Javořinu po kamenité cestě.
Po chvilce se přijede ke Kamenné
boudě. Zde se dá sjet směrem na Veličku. Já však pokračuji dále do mírného
stoupání. Zato cesta je stále horší. Je to bývalá asfaltová cesta, která se už
roky neudržuje. Voda a těžká vozidla ji vydrolili. Kdysi jsem zde jezdil na
horu s úzkými plášti a teď mám problém se širokými turistickými gumami. V jednom
místě jsem dostal smyk na přední kolo a měl jsem velké štěstí, že jsem nespadl.
Jen jsem přeskočil řídítka. Tak jsem dostal obavy, jak po tomto kamení budu
sjíždět dolů. Pokud zde pojedete, tak doporučuji horské kolo se širokými
plášti. Odpružení bude výhodou.
Po dlouhé jízdě lesem vyjíždím na
holý vrchol kopce. Zde skončil příjemný stín lesa a jsem opět v pořádném
pařáku. U pomníčků potkávám skupinku cyklistů. Dozvídám se, že jsou ze Zlína.
To je dobrá náhoda, že se zde scházíme takový kus od domova. Radí mně, abych se
zastavil dole v chatě. Je tam otevřený bufet. Já však s sebou nemám
EU a s korunami bych asi neuspěl. Přesto sjíždím k Holubyho chatě.
Chata se opravuje a k ní vede úplně nově opravená cesta. Je vidět, že ze
Slovenska lze opravit cestu. Fotím ukazatele a poprvé v životě vidím
ukazatele s obrázky. Napadlo mě, že je to pro turisty, kteří neumí číst.
Tak jako některé restaurace mají v jídelníčku fotky jídel, aby si cizinec
mohl vybrat. V dálce je vidět bývalou vojenskou rozhlednu. Teď je prý ve
velmi špatném stavu. To by měli vědět bezdomovci. Rozhlednu by v pohodě
rozebrali a uklidili.
Od chaty jsem opět vyjel na
vrchol a udělal několik fotek kvítek. Měl jsem v úmyslu zde posvačit, ale
sedět na ostrém slunci nebylo rozumné a tak jsem sjel k prvnímu odpočívadlu
v lese. Teče zde malý vodopád a já jsem si zde mohl umýt špinavé ruce a
zasolený čumáček. Brýle jsem měl celé zatečené od potu. Po svačině jsem se rozhodl,
že domů pojedu na Hluk. Je to snadnější varianta, než jsem přijel. Už jsem tak
neměl před sebou žádný kopec. Jen samé sjezdy. V Dolním Němčí se najede na
novou cyklostezku a jede se po ní až skoro k Moravě. Zde jsem se rozhodl,
že vypiji všechnu vodu z flašek a při nejbližší příležitosti si koupím
pití. Nakonec jsem si pití koupil na štěrkáči v dřevěném bufetě. Koupil
jsem 0.5 l minerální vody a ta stála 25,- Kč. To je to na co jsem upozorňoval
při nákupu piva. U nás je snadnější být alkoholikem než abstinentem. Cena byla
vyvážená hezkou obsluhou. Slečna měla moc hezkou postavu a oblečené jenom
plavečky. Když jsem pil vodu, tak jsem sledoval jiné chlapy a jejich oči mířily
stejným směrem. Dobře jsem se napil a věděl jsem, že už těch posledních asi 25 km
zvládnu. Jede se jen po cyklostezce a krásné rovince.
Ujel jsem 126 km, za vysokých teplot.
22.08.2012
Karel
Žádné komentáře:
Okomentovat