Ahoj cykloturisti, jel jsem na
návštěvu do Tasova a na zpáteční cestě jsem se rozhodl vyjet ke svatému
Antoníčkovi. V Blatnici jsem navštívil velmi dobré pekařství. Dokonce ze
Zlína si vozí jejich pečivo. Nakoupil jsem si samé dobré věci a těšil jsem se,
jak si u kostela sednu do stínu a pojím. Když jsem nad vesnici začal najíždět
do první serpentiny, tak mě napadlo, že to zkusím terénem. Napřed jsem stoupal
po polní cestě mezi vinohrady. Pak jsem zjistil, že asi jedu špatně a rozhodl
jsem se svůj směr korigovat. Tak jsem se vydal mezi řádky hroznů do kopce a
musel jsem tlačit. Měl jsem obavy, aby po mně nějaký vinař nezačal střílet. U
lesa jsem se trošku zorientoval a vydal se zpět ve směru silnice. Úspěšně jsem
našel zkratku ke kostelu. Svah byl na jižní straně a slunce do mě pálilo jako
na Sahaře. Všechnu vodu jsem si vypil a těšil jsem se ke studánce. Jaké bylo
moje překvapení, když jsem zjistil, že ventily jsou zadělané. Naštěstí tam byla
pumpa a ta fungovala. První vypumpované doušky vody byly hrozně teplé. Po
chvilce však začala téct studená voda a to byl okamžik uspokojení. Nabral jsem
si do flašek a věděl jsem, že cestu domů dobře zvládnu.
Ve stromové aleji pod kostelem
jsem si sedl na zem a začal vychutnávat zakoupené pečivo. Bylo to moc dobré a
při nejbližší příležitosti si tam zase zajedu. Po stromě vedle mě lozil hmyz a
také něco konzumoval. Po chvilce se objevila cyklistka a tlačila kolo. Asi se
také rozhodla pro zkratku po louce. Myslím si, že vypadala tak jako já před
chvílí. Ona se však u vody nezastavila a tlačila až ke kostelu. Asi měla pitího
dost. Já bych se s ní klidně podělil i o buchty. Vzal jsem si velký
svatební koláč a dva větší Krosanty s čokoládou. Na čokoládě opravdu
nešetřili.
Po občerstvení a nabrání sil jsem
se vydal ke kostelu. Chtěl jsem se podívat, jaké mají nové pohlednice, ale bylo
zavřeno. Tak jsem vyjel domů. Na fotce vidíte, jak se liší kvalita cest mezi
kraji. Vjezd do zlínského kraje vždy poznáte zhoršenou kvalitou povrchu. Domů
jsem jel kolem golfového hřiště. Oni mají všichni deštníky, aby je slunce
nespálilo. Je to zvláštní sport. Co všechno oni s sebou po hřišti tahají.
Na dalších fotkách vidíte místa, která jsem už dříve popisoval. Také je vidět,
že úroda bude. Mrazy všechno nespálily.
Ujel jsem 113 km, za vedra.
20.08.2012
Karel
Žádné komentáře:
Okomentovat