Mariazell-den-02

Večer jsem říkal, že se budím v pět hodin, ale dnes jsem se vzbudil až v sedm hodin. Moc dobře se mně spalo v přírodě. Sbalil jsem si věci a rozhodl jsem se, že zajedu do nedalekých Tvrdonic na nákup. Ještě si nakoupím na dnešní den za české peníze. V kempu jsem se s majitelem rozloučil a vyrazil na lesní pěšinku. Po chvilce jsem byl na lesní asfaltce a po krátkém stoupání ve vesnici. Z vesnice je vidět, jak velkou měla Morava kdysi záplavovou oblast. V malém obchodě jsem si nakoupil jídlo a minerálku do flašek. Vyrazil jsem do Lanžhota a na hraniční přechod. Po přejetí Moravy jsem se dostal na Slovensko. Je zde pěkný altánek a já jsem si zde dal snídani. Přitom jsem si prohlédl obrázky na téma železné opony. Teď zde vede stejně pojmenovaná cyklotrasa. O tomto projektu, jste mohli minulý rok číst v časopise Cykloturistika.

Tak a mám před sebou nekonečnou rovinu po šotolinové cestě. Řeku Moravu není vidět, neboť se jede po hrázích lužního lesa. Vybral jsem si dobře. Na celé trase jsem nepotkal člověka. Na úrovni přejezdu do Hohenau je bývalá vojenská tvrz. Je zde naučná nástěnka. Od tohoto místa se musí asi 2 km jet po cestě a opět se sjede na vedlejší cestu. Pak se jede po cestách různé kvality. Asfalt a šotolina. Občas je vidě v povzdálí nějakou vesnici. Na cyklotrase jsem potkal dvě auta. Jedno staré a řidič sjel na kraj a nechal mě bezpečně projet. Druhé bylo drahé terénní auto a řidič jel jako hovado. Jen za ním létalo kamení. Vůbec ho nenapadlo řešit, jestli se spolu na cestu vejdeme. Prostě bezohledný zbohatlík. Na cyklotrase stával altánek. Když jsem jel před několika roky do Maďarska, tak jsem zde svačil. Dnes zde leží zničená rozvalina. Myslím si, že je to práce dnešní mládeže. Už tenkrát zde byla špína a láhve od alkoholu. Lidé tyto altánky používají na mejdany. Po několika kilometrech jsem dohnal skupinku cyklistů a zjistil jsem, že jsou Rusové. Vydali se na kolech po Evropě. Najednou jsem zjistil, že moje maturita z Ruštiny byla na houby. Nebyl jsem schopný nic použít. Tak to skončilo u Angličtiny. Dále jsem míjel bývalá JZD. Po revoluci zkrachovala ekonomicky a teď se rozpadají opuštěné budovy.

No a přichází okamžik k přeplavení do Rakouska. V Záhorské Vsi je trajekt. Zrovna když jsem přijel na břeh, tak šli chlapi do maringotky. Slyšel jsem, jak řekli něco hanlivého na můj účet, že si počkám než pojedou. Dlouho jim to však nevydrželo. Přijelo několik aut a oni museli jít pracovat. Za jedno Euro jsem se přeplavil do Angern. Už ve městě jsem se napojil na cyklotrasu a jel do vnitrozemí. Po dvou dnech jsem opustil řeku Moravu. Teď jsem se vydal do neznáma. Jel jsem po cyklotrase, kterou jsem nikdy nepoužil. Po pár kilometrech jsem si našel pěkné místo ve stínu a udělal jsem si přestávku. Vytáhl jsem rohlíky a salám. Bylo to hluboko v taškách a zůstalo to chladné. Naopak kolem bylo hodně teplo. Sluníčko svítilo z plných sil. Všichni kolem jedoucí cyklisté mně přáli dobrou chuť. Po svačině jsem se vydal dál. Cyklostezka byla dobře značená a já jsem si to pochvaloval. Je to trasa věnovaná těžbě. Najednou jsem vjel do vesnice a zjistil jsem, že jsem ztratil značení. Byl jsem nepozorný a jel jsem hodně rychle. To se mně občas stává. Vydal jsem se nad vesnici a po několika kilometrech jsem cyklotrasu našel. Potom jsem se musel dostat přes úsek, který se hodně změnil. Moje mapa tomu už neodpovídá. Postavili zde dálnici a nějaké nové cesty. Budu si muset vyptat na informacích novou mapu. Před několika roky jsem se zde projížděl po rozestavěných cestách. Teď jsem se musel přizpůsobit. Navíc jsem si vymyslel zkratku. Na chvíli jsem se rozhodl opustit cyklotrasu, abych nejel přes velmi prudké stoupání. Cyklotrasa zde vede turisty po zajímavostech a já jsem se naopak chtěl co nejsnáze dostat k Dunaji. Podařilo se a po trošce kličkování jsem u vody.

Je to zvláštní pocit, když najednou přijedete k velké řece. Celodenní námaha na kole a najednou jste blízko cíle. Kolikráte jsem tak přijel ve svém životě k Dunaji? Toto je věc, kterou si musí každý cyklista prožít sám. Je to však předčasná radost. Dobře vím, že mám před sebou něco přes 20 km po břehu řeky. Je hezké, že zde udělali nový asfalt. Před několika roky jsem psal jak je cyklostezka podél Dunaje v stále horším stavu. Tento úsek jsem jel mnohokráte a jedu do kempu na jistotu. Na fotce je vidět jak jsou vysoké břehy Dunaje. Chatové oblasti jsou hluboko pod úrovní vody. To kdyby se protrhlo, tak během chvilky nic nezbude. Přijíždím do kempu a recepce je zavřená. Slečna se ptá, jestli se zde orientuji. Vysvětlil jsem ji, že to zde dobře znám. Zapsat se přijdu až zítra ráno. Oni věří, že neuteču a zaplatím. Postavím si stan na moje místo. Nevím čím to je, ale vždy je toto místo volné. Já to mám blízko do kuchyňky a na WC. Postavím stan a osprchuji se. Po horkém dni je to pocit úlevy. Jdu vařit do kuchyňky a zjišťuji, že vařič je špatný. Nakonec vařím na mém plynovém vařiči. Aspoň si v teplé vodě umyji ešusy. Jako vždy čučím kolik nádobí na umytí přinášejí lidé z karavanů.

Ujel jsem 145 km, za teplého dne.

Cyklokemp – Tvrdonice – Lanžhot /silnice/ - Slovensko cyklotrasa podél Moravy – plavba do Rakouska – Angern – cyklotrasy – Shonkirchen Reyersdorf - Bockliess – Konigsbrunn - Flandorf /silnice/ - Korneuburg Dunaj – cyklostezka kempink Tulln

13.06.2011