Poutní místo Dub n.Mor.

Ahoj cykloturisti, ráno jsem chtěl vyjet do okolních vesnic a nafotit mrskačku, ale počasí mně nepřálo. Přišla přeháňka a na cestu jsem vyjel až kolem poledne. Na Internetu byla předpověď, že to ve 14 hod. spadne. Já jsem to risknul. Cestou jsem viděl několik zmrskaných mrskáčů a ty jsem nefotil.

Vyjel jsem po nové cyklostezce do Kroměříže podél Moravy. Je to smutné, ale už má po roce používání dělaný na několika úsecích nový podklad. Vozidla se dřívím to rozjezdila. Po 25 kilometrech jsem dojel do Chropyně. Zde před nedávnem vyhořela fabrika. Posílal jsem vám obrázek, jak to bylo vidět z Otrokovic. Černý mrak se hnal přímo na nás. Naštěstí jsme se nemuseli evakuovat. Dnes se ještě ze spáleniště kouřilo. Neumím si představit, jak vysoká tam musela být teplota, když stromy od kterých jsem fotil, jsou ohořené. Jsou to smutné fotky a příště vám raději pošlu obrázky zdejšího zámku a jezera s labutěmi.

O kousek dál jsem vyfotil hospodu ve vzhledu zámečku. Doufám, že tam dobře vaří. Já se vydávám na cyklotrasu vedoucí lesem. Minule jsem psal, že ji doporučuji pro rodiny s dětmi. Dnes jsem názor změnil. Po cyklotrase z lesa proti nám vylétla rychle jedoucí dodávka a začala brzdit a dostala se do smyku. Naštěstí na mojí úrovni se srovnala a nesrazila mě. Cesta je zde vydrolená a asi 2 metry široká. Jeli zde cyklisté v obou směrech. On asi pozdě zjistil, že se mezi nás nevejde. Já jsem si myslel, že zde auta nesmí jezdit. Dopadlo to dobře. Byl to nepříjemný pohled na neovladatelné auto. Ještě dlouho jsem z toho byl vystrašený. Už chápu, proč jsme o letošních Velikonocích překročili 15 mrtvých na cestách.

Před Tovačovem je udělaná nová asfaltová cesta. Bývala zde kostkovice a hodně to drncalo. Za městem jsem vyfotil vodní náhon. Pak už se jede lesní stezkou podél vody. Nový je zde i památník sovětskému pilotovi. Měl smůlu, když umřel na konci války. Já jsem rád, že si připomínáme obyčejné vojáky, kteří nás osvobodili od Němců. To co se dělo po válce na politické scéně je něco jiného. Tito lidé bojovali proti zlu. Jízda mezi jezery je velmi romantická a doporučuji k projížďce.

Na závěr jsem dorazil do cíle putování. Je to místo velmi dobře známé v obci věřících. Poutní mariánské místo Dub nad Moravu. Já jsem vždy uchvácen z toho, jak na takovém velkém poli postavili ještě větší kostel. Hanáci byli asi hodně zbožní. Na sluníčku u kostela jsem snědl čokoládový banánek a vypil poslední vodu a hurá domů.

Sotva jsem vyrazil, tak se změnilo počasí. Obloha se zatáhla černými mraky a začalo být chladno. Já jsem se rozhodl, že pojedu hodně rychle abych to domů stihl než se to rozprší. Místy jsem jel i přes 30 km/hod. Přesto jsem to skoro po 50 km nezvládl. V Kvasicích mě to dohnalo a musel jsem si dát pláštěnku. Domů jsem dojel v lehkém mrholení. Velké kapky si to zamířily jinam. Dokonce i blesky a černá obloha nabraly jiný směr.

Na mapku trasy se nevešly Otrokovice.

Ujel jsem 96 km. Zpáteční cesta o závod s bouřkou.

25.04.2011

Karel