Koňácký countrybál

Ahoj cykloturisti, kamarád mě pozval na Koňácký countrybál a já jsem neodolal. Rozhodl jsem se, že se vyhnu průjezdu Zlínem a pojedu přes lesy. Od rána chvílemi pršelo, ale já jsem po příjezdu domů do Otrokovic zjistil, že tam nepršelo. Proto jsem se rozhodl, že pojedu podél potoka do Sazovic. V půlce cesty však na mě čekalo překvapení. Země byla mokrá po dešti a já jsem si ušpinil kola od bláta. To znamená, že pršelo v údolí od Hostýna. Dále už jsem měl všude mokrou zem pod koly a nabíral špínu na kolo. Trasu jsem si vybral hodně kopcovitou a většinou lesem. Bylo tam moc dobře a vše znásobilo stoupání na Štákovy paseky. Zde jsou krásné serpentiny po šotolinovém podkladě a výhledy na Zlín. Hodně se zde kácel les a nevím, jestli je to tak dobře. Když jsem uviděl chaloupky, jak se jim kouří z komína, tak to ve mně vyvolalo vzpomínky na dávné časy. Jak jsem v pátek vyjížděl s batohem na zádech na výlety. Zde mě čekalo poslední stoupání a trošku jsem se i zapotil. Odměnou mně byl velký výhled do údolí. Napadlo mě, že v zimě to zde musí být krásné projíždět se po sněhových pláních. Ve sjezdu jsem se zastavil u nově opravené kapličky a pak už jsem přijel k ranči.

Na ranči se už hrálo a hezké melodie mě táhly dovnitř. První jsem musel najít místo pro kolo a pak mohla začít zábava. Kolo je můj věrný kamarád a já se vždy musím postarat o to, aby jej někdo nesebral.

V sále bylo ještě hodně místa a já jsem si vybral sezení u dveří. Byl jsem překvapený hezkým interiérem. Přes velká okna je vidět do okolní krajiny a hezké obrázky koní na stěnách dokreslují půvab místa. K tomu všemu se topí v krbu a atmosféra je nádherná. Některé muzikanty jsem znal a tak jsme se pozdravili. Byli jsme rádi, že se zase po delší době vidíme. S přibývajícím časem se místnost zaplnila a na plac přišly první páry tanečníků. Udělal jsem jen pár fotek. Myslím si, že není vhodné fotit tančící páry. U jednoho páru mne zaujaly krásné boty pro takovou příležitost. Mezi hosty chodil velký pes a byl moc přátelský. S každým se chtěl mazlit. Fotka se mně nepodařila. Pořád byl v pohybu a nechtěl jsem mu blikat bleskem do očí. Zábava se rozproudila a ani jsem si neuvědomil, že je ráno. Na cestu domů jsem se rozhodl vydat ve dvě hodiny.

Cesta domů byla za tmy a hodně se ochladilo. Cítil jsem, že by se mně sešly tlustější kalhoty. Venku byl úžasný výhled na svítící město. Fotku jsem neudělal. To se bez stativu nedá udržet. Sjel jsem do údolí a projížděl jsem nočním městem. Už jezdily jen samé taxíky rozvážející lidi z restaurací. Domů jsem dojel v pohodě, jen trošku zmrzlý.

Zde se můžete podívat na fotogalerii z ranče :

http://jss-zlin.ic.cz/

Ujel jsem 43 km. Akce se mně moc líbila a všem vám doporučuji se na ranči zastavit.

01.04.2011

Karel