Viadukt Louka

Ahoj cykloturisti, dnes jsem se rozhodl projet cyklokrosové kolo. Mám na něm novou vidlici a ještě si cyklistiky neužila. Vydal jsem se podívat na železniční viadukt v Louce. Informace o viaduktu jsem našel na Wikipedia.

Železniční viadukt, který se nalézá na dnešní železniční trati číslo 343 (Hodonín - Veselí nad Moravou - Vrbovce ŽSR). Viadukt překračuje silnici III. třídy a údolí řeky Veličky mezi stanicemi Louka u Ostrohu a Lipov. Postaven byl ve 20. letech 20. století, kdy byl až do rozdělení ČSFR součástí tratě Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom. Konstrukce mostu je ocelová, příhradová, položená je na kamenných opěrách. Dálka viaduktu je cca 209 metrů, jeho výška 20 metrů. Celá konstrukce byla zničena koncem II. světové války. Ustupující německá armáda viadukt, jako strategické dílo infrastruktury, zničila a celá konstrukce musela být po válce opravena. Tato oprava se dokonce dostala do prvního pětiletého plánu KSČ.

Předpověď počasí je špatná a vyrážím na cestu ráno. Jedu podél Baťova kanálu a mám ihned zážitek. Dohnal jsem cyklistku a ta si začala za jízdy svlékat bundu. Bunda se ji však obtočila kolem loktu a jí zůstala ruka za zády. Druhou rukou pustila řídítka a chtěla se vysvobodit, v té chvíli začala padat. Naštěstí se ihned chytla. Tak jela s jednou rukou za zády. Chtěl jsem jí zkusit ruku za jízdy vysvobodit, ale nakonec to zvládla sama a zastavila.

V Kunovicích jsem se zastavil u leteckého musea a udělal několik fotek. Dále jsem jel kolem golfového hřiště v Ostrožské Nové Vsi. Jsou zde známé lázně. Ve Veselí nad Moravou jsem opustil cyklostezku a prokličkoval přes město. Za městem je nová cyklostezka, o které jsem psal minulý rok. Na vrcholu se přihnaly těžké mraky a začalo pršet. Naštěstí jsem to měl na návštěvu jen několik kilometrů a v dešti jsem to vydržel. Během deště vysvitlo teplé slunce a byl to krásný aprílový úkaz. Z návštěvy jsem se vydal k železničnímu viaduktu. Zde jsem udělal několik fotek, ale slunce mně nepřálo. Dokonce začaly padat kapky a já jsem rychle šlapal na kopec a pak dolů na cyklostezku. Zde mě však dostihl silný déšť a musel jsem se schovat do cyklistického altánku.

V altánku již byla schovaná cyklistka a dali jsme se do řeči. Ona se v průběhu rozhovoru zmínila o tom, že potřebuje v Otrokovicích cyklostezku do Zlína. Tak jsem zjistil, že bydlí ve vedlejším paneláku jako já. Já jsem se vracel domů do Otrokovic a ona jela ke kamarádce do Veselí. Je to neuvěřitelná náhoda. Pochlubila se, že ji zastavili policajti a domlouvali ji, že na holku jezdí moc rychle. Já jsem je už nepotkal. Dokonce jsem slyšel, že dávají cyklistům dýchnout na alkohol. Když přestalo pršet, tak jsme se rozloučili a vyjeli dál. Já už jsem pokračoval po stejné trase a jen jsem si hlídal, co dělá počasí. Dost se ochladilo a těšil jsem se domů. Doma jsem se dozvěděl, že byl v Otrokovicích silný déšť.

Ujel jsem 98 km za zamračeného počasí s občasnými bouřkami.

30.04.2011

Karel