Ahoj cykloturisti, s menším zpožděním vám přináším informaci o úspěšném cyklistovi z Otrokovic. Informace mě zaujala, protože jsem také jezdil v Brně na velodromu. Víc informací než článek z novin nemám a tak vám pro ilustraci přináším vlastní fotky.
Už je to hodně dávno a mé dráhové kolo je nyní zavěšeno v prodejně Eurobike v Otrokovicích. Dráhová cyklistika ve mně zanechala hluboké zážitky z doby, kdy jsem si užíval studentských let na VUT. Atmosféra na velodromu byla úžasná. Ty pocity kdy se řítíte vysokou rychlostí v klopení nelze slovy vyjádřit. Ani když se poprvé se strachem rozhodnete vjet do klopené zatáčky a nevíte, co to s vámi udělá. Velmi zajímavý je i pocit, když jedete po samém vrcholu klopéní a nějaký cyklista jede dole pod vámi. Tréninky byly hodně fyzicky náročné a já jsem se v noci budíval a měl jsem velký hlad. U dráhy stál pan trenér se sešitkem, stopkami a píšťalkou. Ani na chvíli se nedalo schovat. On měl po celém oválu přehled. Myslím si, že to byla disciplína, kde se velmi tvrdě trénovalo. Když jsem pak přišel na silnici, tak mně to jezdilo samo.
U kola si všimněte, že nemá žádnou přehazovačku ani cvrčka. Stále musíte šlapat. Jinak vás kolo hodí přes řídítka. Umíte si představit, že na takovém kole jezdili v minulém století cyklisté Tour de France a podobné velké závody? Byli to opravdoví chlapi. Zvládali za den i více než 300 km po špatných cestách.
Pokud chcete být úspěšní, tak začněte v zimně na velodromu, na jaro přejděte na silnici a později třeba i na horské kolo.
www.michalmracek.estranky.cz
01.09.2009
úterý 1. září 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat