Dřevohostická tragédie

Ahoj cykloturisti, rozhodl jsem se zajet podívat na hrad Helfštýn. Koná se tam marathon horských kol a je tam dočasná expozice historických kol. Abych tam nejel jenom tak, tak jsem si na mapě našel zajímavou událost. Týká se to letecké tragédie u obce Dřevohostice. Více si přečtete na fotografii z místa události.

Ráno bylo jen +2C a bylo to trošku lepší než tento týden. To byly teploty i pod nulou. Brzo se přes okno ukázalo sluníčko, ale venku bylo stále zima. Na cestu jsem si dal i tenkou čepičku a bylo to dobře. V tašce jsem měl dres s krátkým rukávem, ale vůbec jsem jej nepotřeboval. Ledový vítr vydržel celý den. Ihned za Otrokovicemi jsem pocítil sílu protivětru a té jsem se nezbavil až do cíle. Naštěstí vítr vydržel celý den a domů jsem jel zadarmo.

K hradu jsem se rozhodl sjet lesní cestou. Je to kamenité koryto, které při deštích funguje jako potok. Sjíždět jej na silničních gumách byl velký zážitek a místy jsem šel raději pěšky. Podklad byl rozježděný a blátivý. Ráno zde stoupali závodníci. Už v lese bylo dobře slyšet moderátora závodu, jak baví posluchače. K tomu hrála hudba. Dnes si zvířátka v lese klidu neužila. K hradu jsem šel po cestě raději pěšky. Bylo tam tolik lidí, že bych to nevyjel. Jak to vypadalo kolem hradu, píši v příspěvku popisujícím přímo marathon.

Když jsem si užil závodní cyklistiky, tak jsem sjel do vesnice a vydal se nahoru po silnici. Už jsem si nechtěl zopakovat blátivou cestu lesem. Ve vesnici Lhota jsem pojedl u pomníku a zjistil, proč tam stojí. Byla zde i mapa pro turisty a já jsem si vymyslel další trasu. První jsem měl na hřebeni najet na cyklotrasu. Já jsem ji našel, ale řekl jsem si, že to není ona a pokračoval jsem do údolí. Tam jsem našel jinou cyklotrasu a kopec jsem musel znovu vyšlapat. Tak jsem doplatil na vlastní blbost.

V lese bylo moc dobře. Nefoukal tam vítr a byla tam taková pohoda. Našel jsem si místní značení a vydal jsem se k letadlu. Jel jsem po hlíně a netušil jsem, že to bude horší. U památníku jsem udělal fotky a vydal jsem se dále po naučném okruhu. Zde se podklad hodně zhoršil. Připomínalo to Tajgu v létě. Všude samé břízy a močály. Musel jsem kolo nosit a byl jsem rád, že mám turistické tretry. Říkal jsem si kolik asi chytnu ve vysoké trávě klíšťáků. Zatím nevím o žádném. To by bylo velké štěstí. Nakonec jsem vyjel z lesa a měl jsem před sebou sjezd po polní cestě. Moc jsem byl rád, že mám na mém cyklokrosovém kole odpruženou vidlici. Velmi jsem ji ocenil i na asfaltových cestách. Jsou stále v horším stavu a lidé si kupují terénní auta. Sjezd jsem završil v obci Náhošovice. Zde bych vám doporučil nechat auto, pokud se rozhodnete k pěší procházce po lese.

Na trase domů jsem musel projet Dřevohostice a udělal jsem několik fotek zajímavých objektů. Pěkný je kříž uprostřed křižovatky.

Domů jsem dojel v pohodě. Jen jsem cestou vyfotil několik srnek, které neměly štěstí. Nevěděly, jak se přechází přes cestu. Jednu fotku nemám. Srnka byla v rozkladu a hrozně smrděla. Navíc mě mouchy odehnaly.

Ujel jsem 98 km v chladném vzduchu za slunečného počasí. Silný vítr foukal stále stejným směrem.

07.05.2011

Karel



Trasa :