Ukončení cyklistické sezóny

Ahoj cykloturisti, rok nám utekl a máme tu zase konec cyklistické sezóny. Ti, kteří si dali závazek, že zchudnou už to nesplní a ti ambiciózní na sportovní výsledky už také ne. Jen ti kteří jezdili pro radost a potěšení mají v duši dobrý pocit, že něco krásného viděli. Já mám dobrý pocit z toho, že mě při každodenním ježdění do práce z Otrokovic nic nepřejelo. Možná se jednou dočkáme i cyklostezky do Zlína.

Jako káždým rokem i letos se konal sraz v 13 hod ve Fryštáku. Sešli jsme se na náměstí před hospodou a každý si zde našel už jenom samé kamarády. Na závodní konflikty se zapomnělo a soupeři jsou kamarádi, s kterými je dobré si připít na další sezónu. Dnes máme před sebou několik kopců, ale už na ničem nezáleží. S mírným zpožděním vystoupil řečník na lavičku a řekl nám jaké akce ještě budou a popřál nám hodně cyklistických úspěchů v dalším roce. Po proslovu jsme vyrazili do prvního táhlého stoupání. Za Fryštákem se jede po lesní asfaltové cestě k lesu, kde se dělí cesta. Asi 100 m před dělením nás dohnal velký náklaďák a bezohledně nás začal předjíždět. Bylo to moc nebezpečné a nechápu, proč ten kousek neměl trpělivost počkat. Kdyby někoho přejel mělo by to velké následky. Naštěstí se nic nestalo a já takovému bezohlednému řidiči přeji, aby brzo dojezdil.

V táhlém stoupání jsem několikrát cyklisty předjel a dělal jsem fotky. Měl jsem smůlu, že jsme jeli po slunci a fotky se nedařily. Nakonec jsme si udělali přestávku pod Ondřejovskem a trošku zadechli. Někteří cyklisté se zde odkláněli od hlavní trasy a jeli na Rusavu. Já jsem si také zvolil jednodušší trasu do Rusavy a po louce na Hostýn. Teď se jede po asfaltové cestě, ale já si pamatuji možná i před 15 roky když jsme zde jeli Drásala po hlíně a kamení. To byla opravdová dřina. Tenkrát se jezdilo ještě i do kopců za Bečvů. Bylo nás málo a profíci ještě snad ani neexistovali. Na Hostýně jsem zajel k rozhledně a ke kostelu. K hospodě jsem ani nesjížděl. Bylo tam málo cyklistů. Na teploměru baziliky bylo 8C. Navštívil jsem i modlitebnu a tam bylo 12C. Ti zbožní lidé musí být prochlazení.

Z Hostýna jsem sjel do Rusavy. Sluníčko krásně svítilo a předpověď meteorologů o hrozném větru se naštěstí nesplnila. Pak už jen podél kolejí do Holešova k hospodě. Hostinec u Cabiša je oblíbené místo cyklistů. Když jsem přišel do hospody, tak tam bylo plno a příjemně teplo. Co však všechno převážilo, byla vůně dobrého guláša. K tomu si cyklisti dávali pivo. Já jsem měl hlad jako vlk. Od rána jsem nejedl a nepil. Domů jsem to však měl ještě 20 km a raději jsem se rozhodl to vydržet. Za Holešovem jsem jel na Kůrovice a směřoval jsem na nový most přes dálnici. V dáli jsem pozoroval krásné rudé slunce, jak zapadá za Chřiby a najednou jsem si vybavil vzpomínky na Maroko. Tenkrát jsem měl také žízeň, ale to bylo pořádné vedro. Je to zvláštní, že se vzpomínky z dávných cest tak dokáží vybavit. Domů jsem dojel za tmy a na večeři jsem neměl nic vymyšlené. Nakonec to bylo jako obvykle. Zachránily mě sardinky a chleba dělal potíže. Byl už od pondělí a nechtěl se nachat uřezat.

Ujel jsem 76 km za nádherného podzimního počasí.

30.10.2010

Karel

Vybrané fotky :



Odkaz na všechny fotky :

http://parta-svih.rajce.net/ukonceni-sezony-2010-all