Jelení pramen Vizovice

Ahoj cykloturisti, dnes jsem se rozhodl navštívit pana, který se mnou před rokem ležel v nemocnici. Bydlí v Pozděchově a jeho velkým koníčkem jsou závody holubů. Dnes ráno dokonce lehce zapršelo a na teploměru bylo 8C. Přesto jsem se rozhodl, že po polední vyjedu. Dnes jsem pozdě vstával. Do dvou hodin v noci jsem instaloval z práce přinesený notebook. V pondělí ráno jej musím uživateli odevzdat.

Jel jsem po polní cestě do Zlína. Hrdě nazývané cyklotrasa a pak po cyklostezkách ve Zlíně. Dnes byl všude klid od cyklistů i bruslařů. Až do Vizovic moje cesta probíhala v pohodě. Za Vizovicemi začne cesta stoupat a klikatit. Na jednom prudkém úseku mě dohnal kamión a já jsem raději na vrcholu sjel z cesty, aby mohl projet. Měl za sebou kolonu aut. Po chvilce musel zastavit také, aby se vyhnul s jiným náklaďákem. Kousek před cílem jsem pozoroval hroznou situaci. Dva kamióny jely za osobním autem a ten první se jej rozhodl předjet. Po chvilce se osobní auto ocitlo v hrozné situaci mezi dvěma rychle jedoucími auty. To však netrvalo dlouho a začal jej předjíždět i druhý kamión. Ten však za prvním neměl místo a přinutil osobní auto skoro zastavit, aby se mohl před něj zařadit. Nakonec to dopadlo dobře, ale stačilo málo a z osobního auta mohla být placka. U cesty stáli dva páni a já jsem slyšel jen poznámku na řidiče kamiónu "hovada". Myslím si, že u nás je to úplně normální, že chlap, kterému to nemyslí, jde jezdit s kamiónem.

Ve vesnici stojí dva kostely evangelický a katolický. Je to zvláštní, že v tak malé vesnici mají dva velké kostely. Ke kamarádovi jsem přijel v pohodě a měl jsem štěstí, že byl doma sám. Ženské byly utrácet. Uvařil mně lipový čaj a přidal med. Nabízel mně slivovici, ale já když řídím, tak nepiju. Povykládali jsme si svoje zážitky po návratu z nemocnice a nakonec jsme zanadávali na politiky a bylo na čase jet domů. Na dvoře jsem se podíval na jeho pěkný holubník. On pouští svoje holuby na závody do zahraničí a docela se mu daří. Když jsme spolu leželi v nemocnici, tak jsme bavili spolubydlící. On vykládal zážitky s holuby při závodech a já zážitky z cykloturistiky.

Na zpáteční cestě jsem se jel podívat ke studánce před Vizovicemi. Doma jsem si prohlédl mapu, ale špatně zapamatoval umístění. Tak se stalo, že jsem dojel k nějaké stáčírně. Já jsem chtěl nalézt studánku. Budu se na to muset zeptat kamarádů pěších turistů. Za Vizovicemi jsem se zastavil u lihovaru. To už bylo hodně šero a moje fotky jsou horší. Něco jsem v ruce ani neudržel.

Ujeto 80 km při teplotě 8C a pod těžkými mraky. Chvílemi byla cesta mokrá od slabého deště.

16.10.2010

Karel