Ahoj
cykloturisti, dnešní den je v Otrokovicích zasvěcený sportu. Koná se zde
slavný triatlon. Sjeli se k nám sportovci ze širokého okolí, ale i ze
zahraničí. Na místě závodu jsem slyšel několik cizích jazyků povzbuzovat
závodníky. Myslím si, že tento sport je velmi náročný a stačí i menší varianty
na to aby si sportovec obohatil svůj život. Velká verze triatlonu už připomíná
profesionální sport. Je třeba vykonávat velké sportovní dávky a k tomu je
už potřebná lékařská péče a užívání správné stravy.
Na závody
jsem jel odpoledne a slunce hodně hřálo. Tím to měli závodníci horší. To
platilo i pro diváky a myslím si, že se jich hodně na slunci spálilo. Naštěstí
je zde koupaliště a diváci se mohli ochladit ve vodě. Udělal jsem hodně fotek,
ale byly to většinou fotky z blízka. Čekal jsem zde na kamarády a fotil
jsem raději více. Je vyšší pravděpodobnost, že budu úspěšný. Doma jsem to
prohlédl a nikoho známého jsem nevyfotil. Tak jsem udělal jen lehký výběr.
Například jak držím v ruce meloun. Jeden chlapec mě požádal, abych mu jej
podržel. Potřeboval si na chvíli odskočit. Melou měl připravený pro svoji
kamarádku. On už měl svoji část závodu za sebou a byl moc spokojený. Tak vidíte
na fotkách předání melounu kamarádce. Hodně jsem byl překvapený, když jsem
uviděl závodníka na vozíčku. Myslím si, že si zaslouží aby bylo vidět
s jakým nasazením bojuje. Je to velký bojovník. Cvakl jsem fotku při zemi
a vyšlo to. Později jsem jel do Tlumačova a zde jsem vyfotil občerstvovací
stanici a zatáčku. Udělal jsem fotky, jak sportovci toto místo proběhnou. Byl
to těžký závod a snad ta píchnutá galuska není obrazem toho, jak někteří
dopadli.
Abych
měl také nějaký sportovní výkon, tak jsem se rozhodl zajet do Rymic
k větrnému mlýnu. Cestou jsem v maličké obci Alexovice. Potkal asi
padesát motorkářů. Jeli vedle sebe a byl jsem rád, že mně zůstalo místo na
silnici. Byli to takoví pohodáři. Tato obec má z obou stran značku slepá
ulice, ale dá se projet. V budoucnu zde povede dálnice do Zlína. Když jsem
přijel k větrnému mlýnu, tak jsem svoji cestu prodloužil na kopec
k TV vysílači. Byla to varianta, kdy musím jet na závěr po hliněné polní
cestě. Po včerejším vydatném dešti jsem očekával mokrou zem, ale vše bylo
suché.
U
vysílače jsem udělal fotky okolí. Hlavně kostel ve vesnici. No a hlavně si
porovnat jak měří můj tachometr nadmořskou výšku. Myslím si, že je to dobré.
Záleží na tlaku a tak přesnost kolísá.
Domů
jsem vyrazil s větrem v zádech a za hodinu jsem byl doma. Na zpáteční
cestě jsem stále v okolí Tlumačova potkával závodníky. Většinou měli ve
tváři utrpení, ale jedna slečna svítila spokojeností. Měl jsem z toho
zvláštní pocit. Hned se mně lépe šlapalo. Jako by mně dala energii. Myslím si,
že každý člověk dostane vnitřní náboj a ten dokáže do svého okolí šířit. Mít
takovou životní partnerku musí být velké štěstí.
Ujel jsem 58 km za větrného a teplého počasí.
24.06.2017
Karel
Fotky z triatlonu :
Fotky z cesty :
Žádné komentáře:
Okomentovat