Ahoj cykloturisti, přes zimu jsem
něco vypil a něco rozdal ze svých zásob alkoholu. Teď jsem se podíval, co mají
v Boršicích nového a rozhodl jsem se zajet koupit nový produkt Gin. Za
tento produkt dostali ocenění Eye for Spirit.
Ráno bylo chladno a vyjel jsem v
kompletně dlouhém oblečení, ale už po pár kilometrech jsem si svlékal dlouhé
kalhoty. Slunce začalo hřát, ale vzduch byl stále studený. Dlouhý rukáv jsem si
svlékl až na zpáteční cestě. Na to, že je léto ve svém vrcholu, je studené
počasí. Na cyklostezce podél Baťova kanálu to bylo utrpení. Jely zde různé
skupinky cyklistů a musel jsem dávat pozor na to, co udělají. Občas to bylo i
nebezpečné. Ti lidé vůbec nemyslí na to, že jsou na dopravní komunikaci. Já
jsem chtěl udržovat rychlost nad 25 km/hod, ale nešlo to. Neustálé brždění a
rozjíždění při dojetí skupinky. Když jich bylo moc, tak jsem se musel zařadit
mezi ně a postupně je předjíždět.
Až za Uherským Hradištěm jsem si
oddechl. Najel jsem na cyklostezku k letišti. Měl jsem štěstí, že to bylo
průjezdné. Nikde jsem si nevšiml, že je cyklostezka ve výstavbě. Někdo se
rozhodl nahradit starý povrch za nový betonový. Bude se po tom dobře jezdit
lidem do práce v bývalé firmě Let Kunovice. Předpokládám, že nahradí i
velmi starý most přes řeku Olšavu.
Za Kunovicemi jsem najel na
hlavní cestu do Hluku a byl jsem překvapen, jak je hustý provoz. Asi hodně lidí
jede na Slovensko. V Boršicích jsem nakoupil a dobře zabalil flašky do
bublinek. Dozvěděl jsem se z jakých bylinek je nový Gin složený. Je to
zajímavý produkt na našem trhu.
Obvykle si na zpáteční cestě
udělám přestávku u kapličky na cyklistickém odpočívadle. Dnes jsem neměl hlad
ani žízeň. Tak jsem svačinu a pití dovezl zpět domů. Celou trasu jsem odjel bez
jídla. Bylo to, ale tím, že jsem si dnes před cestou dal dva dalamánky se sýrem
a dobře jsem se najedl. Trasy do 100 km lze opravdu odjet bez svačiny. Kopec za
Hlukem jsem zvládl v pohodě. Byl jsem zvědavý, jak se mně bude šlapat
s naloženými taškami. Karbonový rám není dělaný na vození nákladu na
nosiči. Teď však mám ocelový nosič a je to lepší než hliníkový. Ten hliníkový
nosič byl hodně měkký a kolo se při jízdě rozkmitávalo, až se stávalo
neřídítelným. Teď vím, že si můžu dovolit jet z kopce rychlostí do 50
km/hod. Je však nešikovné, že nemůžu jet ve stoje do kopce. Napřed jsem to
zkusil se zapnutým pružéním vidlice a to bylo neřídítelné. Když jsem pružéní
vypnul, tak se to zlepšilo, ale nedá se s tím jezdit. Tento rám od firmy
Author je na cykloturistiku nevhodný. Budu si muset koupit Duratec
s pořádným tuhým rámem.
Cestou domů jsem se zastavil u
přístavu v Hradišti. Bylo tam několik kotvících lodí. Lidé si užívají
prázdnin. Po chvilce mně předjel pán a paní na dobře vybavených horských
kolech. Paní mě tak nešikovně předjela, že mně málem olízla přední kolo. Měl
jsem co dělat, abych to ubrzdil a ona mohla projet. Pak jsem se za ně pověsil a
udržoval jejich rychlost pod 30 km/hod. Byla to pro mě dřina, když jsme
vyjížděli z jednotlivých podjezdů. Já jsem měl vždy časovou prodlevu, než
jsem dokázal těžké kolo na tuto rychlost rozjet. Oni na lehkých kolech byli
rychlejší. Přesto se mě nezbavili a jel jsem jako jejich stín až do Napajedel.
Domů jsem přijel brzo odpoledne a v pohodě.
Na fotkách je vidět, že už nemají
hranaté láhve, ale kulaté. Také na nich mají odlité své logo, aby nešlo jejich
zboží napodobit. Na ukázku přikládám i hranatou láhev.
Ujel jsem 82 km za teplého počasí.
12.07.2014
Karel
Fotky :
Firma Žufánek :
Žádné komentáře:
Okomentovat