Ahoj cykloturisti, dnes se od
rána honí po obloze mraky, fouká vítr a je chladno. Ani se nedá věřit tomu, že
tento týden byly rekordní teploty. Až po půl čtvrté jsem vyjel na výlet. Před
tím jsem se byl podívat na závody v rychlobruslení.
Vyjíždím na Kroměříž po
cyklostezce podél řeky Moravy. Fouká protivítr a doufám, že to vydrží až do
večera. Abych se domů svezl zadarmo. Naplánoval jsem si průjezd přes Kroměříž
kolem letiště a nemocnice. Chtěl jsem se vyhnout velkému silničnímu provozu ve
městě. Za městem jsem vjel do kopcovité krajiny. Je to příjemná změna po jízdě
placatou Hanou. Na cestě do Věžek byl malý provoz, ale ti kteří jeli, tak měli
plyn sešlápnutý až na podlahu. Oddechl jsem si až za Věžkami, když jsem vjel na
JZD silnici. Ve Věžkách jsem vyfotil místo známé svými výstavami květin. Dále
jsem už jel po úzkých cestičkách mezi vesnicemi. Najednou jsem měl pocit, že
jsem někde v Čechách nebo v pohraničí. Ráz krajiny ve mně vyvolal
vzpomínky z dětství, když jsem jezdil do Čech na prázdniny.
Ve vesnici Dřínov jsem se
zastavil u zámečku. Jeho historii si můžete přečíst na fotce. Teď je ve špatném
stavu. Nad zámkem se rozprostírá zahrada s vysokými stromy. Tak jsem si
uvědomil, co nám zde nechala šlechta z minulého století. Co po nás teď
zůstane. Naše doba bude charakterizovaná dobou komunikací a zůstanou po nás
dálnice a zregulované řeky. Šlechta a církev byli vykořisťovatelé, ale zůstaly
po nich hezké věci. Kladu si otázku co je lepší. Aby si lidé dobře žili a nic
pěkného nebudovali nebo aby těžce pracovali pod tlakem vykořisťovatelů a zbyla
po nich kulturní památka?
Ve vesnici Srbce jsem se zastavil
u rodného domu doktora Antonína Přecechtěla. Více o něm přikládám
v odkazech. Za vesnicí se vystoupá na malý kopec a jsem u odbočky
k rozhledně. Jsem překvapen, když zde vidím nádhernou širokou asfaltovou
cestu. Byl jsem podle mapy připraven na hliněnou cestu. Rozhledna je umístěna u
lesa a má výhled jen na jednu stranu. Nevím, jestli mělo na tomto místě smysl
stavět rozhlednu. Spíše se jedná o případ současné módy. Ani tu kvalitní cestu
nechápu. Možná vede na nějaké důležité místo. Zato v lese jsem našel kříž
a pro to mám pochopení. Nevím, proč zde stojí, ale cítil jsem se na tomto místě
dobře. Na chvíli jsem panně Marii dal kaštanovou čokoládu. Pak jsem ji čokoládu
sebral a půlku snědl. Tak jako bych se s ní rozdělil.
Po přestávce v lese jsem
vyrazil domů. Chtěl jsem jet přes Zdounky a kopce domů. Jenže bylo po šesté
hodině a musel jsem zvolit rychlejší variantu. Sjel jsem k dálnici a jel
po cestě vedle ní. Není to moc lehké. Pomocná cesta klesá ke každému potoku a
zatáčí do údolí. Je to horší než jízda po přímé cestě. Navíc na několika
místech to nenavazuje a je potřeba znát objížďky. Přesto jsem se brzo dostal na
výhled k městům Přerov a Kroměříž. Domů jsem jel zase po cyklostezce a
vítr mně foukal do zad. Domů jsem přijel po osmé hodině.
Ujel jsem 75 km za chladného a větrného počasí.
14.06.2014
Karel
Fotky rozhledna :
Fotky z cesty :
Informace o Antonínovi Přecechtělovi :
Žádné komentáře:
Okomentovat