Ahoj cykloturisti, přišel první
máj s nádherným počasím a já jsem se vydal k rozestavěné rozhledně
Radošov. Poprvé jsem vyjel v krátkých kalhotách. Dnes jsem se Napajedlům
vyhnul a jel po hlavní silnici. Za městem se staví nová cyklostezka a nemáme
možnost jezdit po staré cyklotrase. Tak jsem na cyklostezku najel až ve
Spytihněvi. To však začalo peklo. Chtěl
jsem jet rychlostí blízko třicet km za hodinu a to nešlo. Bylo tam moc turistů
a bruslařů. Tak jsem jel stylem brzda plyn. Je to však dřina stále rozjíždět
kolo při předjíždění skupinek. V této situaci už nemají na cyklostezce
místo výkonostní cyklisté. Musí trénovat na cestách.
Za Hradištěm se to trošku
uklidnilo a opět to začalo v Ostrožské Vsi u štěrkoviště. Moc jsem si
oddechl, když jsem najel na polní cesty a jel k rozhledně. Byl jsem
překvapen, kolik lidí se jelo podívat na rozestavěnou rozhlednu. Bylo hezké
počasí, ale viděli jsme jen zámek v Uherském Ostrohu a hrad Buchlov. V jednom
místě si to proti mně mašíroval zajíc. Tak jsem zastavil a začal fotit. Už byl
stále blíž a blíž až přijely tři holky na kolech a hlasitým mluvením zajíce
vyplašily. Tak jsem jim domluvil, že mě připravily o pěkný obrázek. Ještě jsem
viděl hodně zajíců, ale takovou šanci jsem neměl. Tato zima k nim byla
milostivá.
Rozhledna je umístěná na kopci ve
výšce 246 m.n.m. Pokud bude z vyhlídkové terasy vidět přes malý les ke
Karpatům, tak ji není co vytknout. Dá se k ní dostat za sucha po polní
cestě, a tak předpokládám, že zde nebude nájezd turistů v autech. Až
pojedu příště na návštěvu, tak pojedu po této trase. Bezpečně se tak vyhnu
městu Veselí n/M.
Cestou jsem měl i veselé zážitky.
V jednom místě si na cyklostezce dali sraz holka a kluk. Přijeli na kolech
a přes řídítka si dali pusu, ale ne nějakou, ale podtlakovou. Když se od sebe
odpojili, tak to dalo ránu, jako když uletí hadice z čerpadla. Další
zážitek jsem měl s hezkou cyklistkou v protisměru. Zastavila a chtěla
si ve velkém vedru svléknout těsné tričko. Měla však volnou podprsenku a
svlékla všechno. Na štěstí byla mladá a neutrpěl jsem šok. Tak jsem si, řekl
jak je ten máj hezký měsíc.
Včera v jídelně jsem se
nechal jedním starším pánem, který ujede 30 km a vypije tři piva a sní spoustu
jídla vyprovokovat k prohlášení. To, já ujedu 100 km při současném počasí
a nepotřebuji pití ani jídlo. Tak jsem to dnes musel splnit. Do láhve jsem si
vzal vodu a do tašky kaštanovou čokoládu, pro případ krize. Ujel jsem celou
trasu a všechno dovezl domů. Bylo to však těžké. Na zpáteční cestě jsem cítil
bolest od praskajících suchých rtů a jazyk se mně lepil na patro. K tomu
jsem na prašných polních cestách několikrát potkal traktor. Prášilo se hodně a
po příjezdu domů jsem si musel umýt hlavu. Občas mně sklouzly oči na flašku,
ale odolal jsem. Po cestě je na cyklotrase několik hospod. V jedné dokonce
hrála country kapela. Všude sedělo plno cyklistů a pili a jedli. Doma jsem
musel vymyslet, co sním jako první, abych nepodráždil žaludek. Neměl jsem ani
oběd. Nakonec vyhrála oblíbená Májka a pivo.
Ujel jsem 100 km, za krásného teplého počasí s prašnými
polními cestami a přeplněnými cyklostezkami.
01.05.2014
Karel
Fotky - rozestavěná rozhhledna :
Fotky - rozestavěná cyklostezka Napajedla :
Žádné komentáře:
Okomentovat