Cyklostezka Luhačovice Biskupice

Ahoj cykloturisti, dnes je význačný den pro cykloturistiku v Luhačovicích. Otvírají tam cyklostezku z Luhačovic do Biskupic. Já jsem potřeboval jet přes Zlín a zvolil jsem chodníkovou metodu. To znamená, že cyklista nevyužívá nebezpečné cesty, ale jede souběžně po chodníku. Jízda po chodníku je z pohledu vyhlášky nevhodná, ale život cyklisty je cennější. Napřed jsem jel po staré cestě z Kvítkovic do Malenovic. To že mě olízla dodávka nějaké PPL služby je normální. Tito řidiči malých dodávek jezdí jako vrazi. Horší bylo, že mě na této cestě předjel i dlouhý kamion, možná devadesátkou. Přitom tam mají zákaz vjezdu. Pak už jsem pokračoval po cyklostezce přes Malenovice a o kousek dále souběžně po chodníku se čtyřproudovkou. Trasu po Zlíně nebudu raději popisovat. Ze Zlína jsem vyjížděl po cestě směrem na Kudlov. V této chvíli vylezlo slunce a začalo mě v prudkém stoupání smažit. Stoupání velmi dobře znám z dob dojíždění do Zlína do práce. Tenkrát jsem jezdil dobře a snažil jsem se udržet rychlost na 20 km/hod, dnes jsem klesl pod deset. V klesání od Pinduly je krásný nový asfalt a já jsem pocítil jaká je zima v lese. Za Biskupicemi jsem najel na novou cyklostezku a jel jsem do Luhačovic. Zatím se zde nic nedělo.

V Luhačovicích jsem byl pozvaný na palačinky se šlehačkou a jahodami. To vypadá dobře, ale já jsem si to musel odpracovat. První odinstalovat tiskárnu Lexmark a následně z registrů odmazat neuklizené položky. Pak už jsem mohl nainstalovat novou multifunkční tiskárnu Canon. To jsem zvládl do 15:55 hod a pak jsem s kamarádem vyrazil na sraz v 16 hod. Museli jsme hodně spěchat. Cyklostezka je až za městem. Můj kamarád dojíždí do Zlína na kole a dnes se ukázalo jak má natrénováno. Ihned od začátku mně ujel.

Na místě srazu dohlížela policie a brzo jsem pochopil, že tam nejsou pro cyklisty, ale pro politiky. Při pohledu na fotky to bude jasné. Na místě stál stánek s občerstvením a bylo ihned vidět jenu neobvyklou věc. Obsluha byli kluci. Já vždycky píši, že nás obsluhovala hezká děvčata a dnes nevím, co mám napsat. Musíte si to vyhodnotit sami. Přesně proti slunci od nás se postavili politici a mluvili o cyklostezce. Je jasné, že bez těchto lidí by se to nepostavilo. Dokonce někteří měli s sebou jízdní kola. Po proslovech se stříhala páska a mně chcípla baterie ve fotoaparátu. Byl to fofr, ale stihl jsem to.

Konečně vyrážíme. První jedou cyklisté na historických kolech. V dalším pořadí politici a občané. Starosta Biskupic si s sebou přivedl skupinku cyklistů a všichni měli žluté dresy. Dokonce jeden dres dali starostovi Luhačovic, ale ten jej mohl použít až na zpáteční cestě. Kousek po startu jsme museli překonat malou louži. Při posledních deštích se cyklostezka zaplavila. O kousek dál jsme se museli zařadit za sebe, aby jsme projeli přes most. Je zde zúžení, aby zde nejezdily čtyřkolky. No a teď přijde zlatý hřeb. Stoupání 12 procent. Svého kamaráda jsem poslal napřed, aby udělal fotky tlačících cyklistů z vrcholu. Pro něj to nic není. On zde jezdí do práce skoro každý den. Stoupání je opravdu prudké a polovina cyklistů tlačila. Dokonce nás doprovázela bruslařka, která si nestihla přivést kolo. Na vrcholu jsme pokecali a já jsem ji navedl, ať to sjede. Když sjížděla, tak byla ve mně malá duše. Bál jsem se, aby si něco neudělala. Bylo by škoda, takovou šikovnou holku odřít. Dopadlo to dobře, ale nevím, jak se cítila. Na fotce vidíte, jak nebezpečně se umí postavit napříč přes cyklostezku tatínek s dítětem na nosiči. Znám jej a půjdu mu v pondělí domluvit. Před Biskupicemi si udělali místečko domácí a nalévali slivovici. Bylo to cítit po větru hodně daleko. Chvíli jsme pokecali a já jsem starostovi navrhl, ať umístí na cestu informační značky, že je tam cyklostezka. Cyklista, který pojede od Zlína nebo od Brodu, nebude vůbec vědět, že má možnost jet bezpečně. V zahraničí je to normální, že jsou pro cyklisty umístěný značky ukazující směr, kde je cyklostezka.

Rozloučil jsem se a jel jsem směrem na Uherský Brod. Pokračování v článku : cyklostezka Políchno - Ujezdec.

08.05.2010
Karel