Ahoj cykloturisti, dnes nevím,
kam bych jel. Nakonec jsem vyjel z Otrokovic a nabral směr na Hulín. Jel
jsem proti velmi silném větru. Místy mně rychlost klesla na 17 km/hod. Nakonec
jsem dostal nápad, že půjdu prozkoumat polní asfaltovou cestu, po které jsem
jel minulý týden.
Projel jsem Pravčicemi a užil si
silného větru na otevřené rovině. Avšak se změnou směru jízdy na Hulín jsem
získal vítr do zad. Zařadil jsem si nejtěžší převod a s větrem
v zádech jsem jel rychlostí 45 km/hod. Cyklisté silničáři se tomu asi
pousmějí. Oni na galuskách tak jezdí normálně. Pro mě je to však dobrý výkon.
Dlouho jsem si toho neužíval. Za nadjezdem jsem odbočil na Přerov a dřina
začala nanovo. Jel jsem už po cestě z minulého týdne. Minul jsem místo,
kde jsem se napojil a jel jsem stále dál po pěkném asfaltu do doby, než se
cesta stočila a dojel jsem k silničnímu nadjezdu. Je to nadjezd ve směru
na Přerov a mimoúrovňově přejíždí železniční koleje. Zde asfalt skončil a
pokračovala jen hliněná polní cesta. Nakonec jsem se dostal ke kolejím a najel
na bývalou cestu do Přerova. Mrzí mě, že jsem neudělal fotku, jak cesta končí
na bývalém železničním přejezdu. Asi tomu ani neuvěříte, že ta úzká zarostená
cesta je bývalá hlavní silnice z jihu Moravy na sever. Na tomto úseku
bývalo hodně dopravních nehod. Teď vede kousek dál široká cesta.
Z Říkovic jsem jel do Vlkoše
a zastavil se na velmi nebezpečném místě. Cesta zde ve vesnici dělá několik
úzkých nepřehledných zatáček. Raději jsem se vrátil po chodníku. Vyfotil jsem
informační tabuli o netopýrech a při pohledu do okolí jsem si všimnul čápa na
komíně.
Za Vlkoší se jede po velmi
škaredé cestě. Asi ji zde používají jen místní obyvatelé, když jedou do
Tovačova. Nakonec se najede na cestu do Záříčí. Zde jsem měl opět vítr
v zádech a společnost. Sešel jsem se na cestě s nějakou holkou na
kole. Jelo nám to úplně samo. Přesto jsem ji předjel, abych ukázal, že mně to
ještě dobře jede. V Záříčí už byly břehy obsazené rybáři. Byl zde však
velmi silný vítr a tak se nikdo nekoupal. V Chropyni jsem se rozhodl, že
nepojedu přes Kroměříž. Musel bych jet po velmi frekventované cyklostezce podél
Moravy. Tak jsem si zase užil silného protivětru. Zpestřením byla jen koza
okusující stromek. To jsem se i kousek vrátil.
Za Hulínem jsem měl vítr do zad a domů jsem jel
v pohodě.
Ujel jsem 70 km, ve velmi silném větru. Také už jsem viděl
první lovkyně slunečních paprsků.
07.05.2016
Karel
Fotky :
Žádné komentáře:
Okomentovat