Hrad Střílky

Ahoj cykloturisti, máme zde nádherný podzimní den a já musím jet do lesa. Lesy jsou teď úžasně zbarvené. Nejdříve jedu asi 20 km na Bunč. Je to celé do kopce, ale já to vůbec nepociťuji. Mám toho letos hodně najeto a takové stoupání je sranda. Od Bunče začnou nepříjemnosti. Po trase jdou stovky pěších turistů k rozhledně. Musím je objíždět po okraji chodníčku. Až za rozhlednou se můžu rozjet a ani jsem neudělal fotku.

Kousek před Samotou doháním vozíčkáře. Říká, že dokáže na ruční pohon ujet denně 40 km. Má s sebou děti a jsou šťastní. Děti samozřejmě skotáčí kolem a on je musí přivolávat. U motorestu jsem to nepoznal. Vznikl tam park pro děti a ohrada se zvěří.

Dostat se přes hlavní cestu na Brno je velký problém. Je zde vrchol stoupání a z obou stran se scházejí dva stoupací pruhy. Musím poslouchat, jestli nejede nějaký blázen na motorce a pak přejet. Za cestou se stoupá k hradu. Nevím, koho to napadlo navést na lesní cestu šutry. Místy se nedá jet a musím tlačit. Když zaberu, tak se zadní kolo pode mnou protočí a padám. U zelného obrázku jsem nikdy nebyl. Zato u hradu už víckrát. Pomalu se začíná smrákat. Já usedám na hradby a vytahuji termosku se svačinou. Potichu sleduji usínající krajinu a západ slunce. Je jasné, že domů pojedu za tmy.

Kousek od Vlčáku zapínám světla a sjíždím do Salaše. Musím být hodně opatrný. Cesta je pokrytá listím a já se bojím, aby tam neležela větev. Nebezpečné jsou závory proti autům. Na cyklostezce do Velehradu jsou umístěné balvany, aby tam nejezdily čtyřkolky. Naštěstí jsou na nich přidělané odrazky a já si je nasvítím. Je to hezky vidět na obrázku. Čtyři svítící body. Od Velehradu je již cyklostezka osvícená měsícem jdoucím do úplňku.


Podél Baťova kanálu jsem za poslední měsíc jel za tmy aspoň desetkrát. Dnes je to, ale romantika. Měsíc osvěcuje zakotvené lodě a všude je ticho.

Ujel jsem 78 km, za nádherného počasí v barevné krajině. Fotky vám toho tolik neřeknou, jako když si sami zajdete do podzimního lesa.

06.11.2011

Karel