Vetrny mlyn Jalubi

Ahoj cykloturisti, v zimním období jsem vás informoval o stavbě nového větrného mlýna v Jalubí. Tenkráte jsem slíbil, že udělám i letní fotky. Na závěr přikládám odkaz na zmiňované články. Tehdy jsem jel po sněhu a ledě. Dnes jsem si počkal, až se udělá odpoledne teplo.

Schválně jsem dnes vyrazil po nové cyklostezce z Otrokovic do Napajedel. Je to malá zajížďka, ale nemusíte jet s auty. Jediným problémem je kruhový objezd s pruhem pro cyklisty. Auta neví, že já jedu také po kruhovém objezdu a měla by mně dát přednost. Místo toho jsem musel nechat projet deset aut. Dokonce i autobus a to jsou řidiči, kteří jsou každý rok přezkušováni z předpisů. U nás je problém v lidech. Na cyklostezce se jelo po novém asfaltě jako po dálnici. Na břehu seděli rybáři a chytali ryby. Tento sport se hodně rozmáhá a někteří přijedou autem až k vodě po poli a postaví si stan. Zatím to asi nikomu nevadí. V Napajedlích jsem ještě nemohl projet po nábřeží. Dělníci dodělávají chodník. Tak jsem musel použít cyklostezku přes město a trápit se s neukázněnými chodci a maminkami s kočárky. Přitom zde jsou udělány dva jízdní pruhy. Pro cyklisty a chodce. Rozlišené barevně i dopravní značkou a nechápavé maminky mají i kreslený obrázek na zemi. Za městem jsem potkal řidiče, který řezal zatáčku a málem jsem mu olízl zrcátko. Jel celým autem v mém jízdním pruhu. Přejezd přes jez ve Spytihněvi byl horor. Jezdí zde hodně aut. Přitom je to značeno jako slepá ulice. Dokonce jedna řidička troubila, jako pominutá na chodce aby jí udělali místo. Kdysi zde byl položený panel, aby si zde auta nezkracovala cestu.

Konečně jsem na cyklostezce směrem na Hradiště a na úrovni Huštěnovic sjíždím na polní cestu a jedu směrem ke kolejím do Uh.H. Tady je na JZD cestě památník obětem války které byly zabity jako rukojmí. Projíždím pod kolejemi a mířím do Jalubí. Je to hezká cesta mezi poli. Je zde taková zajímavost, kterou jsem nedokázal vyfotit. Kostel ve vesnici je na kopci, ale když jedete, tak vidíte jen část věže. Ke kostelu se jedou dvě zatáčky a pak táhlé stoupání k větrnému mlýnu. Tentokráte jsem neměl při focení omrzlé prsty. Kousek od mlýna je na vyvýšeném místě kříž a lavička. Já jsem se zde rozhlédl a zvolil jsem trasu v krajině. V Traplicích jsem si našel výrazně barevný dům, kolem kterého musím projet a ono se to podařilo.

Nad Traplicemi se stoupá na hřeben. Je zde vodárna a rozcestník. Já jsem tu jezdil na výlety z Brodu už před dvaceti roky na Favoritce. Teď jsem si osvěžil vzpomínky. Po hřebenu vede napřed pěkná cesta a později se změní v kámen, po kterém se nedá jet. Lepší je pak jízda po polní cestě. Na pěkném úseku jsem potkal auto a řidič jel jako po hlavní silnici. Ani nezpomalil při míjení. Přitom je to úzká JZD cesta. V Německu po takových cestách jezdí auta 30 km/hod. Přitom tam nestojí žádný policajt. Jakmile vjedete do lesa zvětší se i stoupání a jede se po hlíně s pískem a kamením. Je to, ale stále průjezdné autem. Stoupání mně nevadí. Moje nohy nic neříkají a já se můžu kochat krajinou. Je zde opravdu nádherně. Pěkné výhledy k Buchlovu i na Javořinu. Občas se jede po loukách a musíte překonat elektrické ohradníky. Na vrcholu jste odměněni hezkým pohledem na skály a můžete si udělat pěší procházku na vrchol. Na závěr je to pohoda skoro celá cesta do Otrokovic klesá.

Ujeto 59 km. Za velmi hezkého teplého počasí. Kéž by nám tu takové počasí zůstalo. Tento výlet je dobré jet na horském kole.

28.08.2009