Ahoj cykloturisti, je zde opět
první závod horských kol v našem okolí. Tento závod se koná v době,
kdy bývá rozmanité počasí. Zažil jsem na něm horko, ale i deštivé surové
počasí. Dnes to bylo mrazivé. Ještě ráno před desátou hodinou v Otrokovicích
lehce pršelo. Po dešti jsem vyjel a zjistil jsem, že za městem je sucho. To mně
umožnilo jet kratší cestou přes les. Chtěl jsem si do kopce svléknout kabátek,
ale foukal ledový vítr. Tak jsem se pod ním potil.
První skupinku cyklistů jsem
potkal nad Kostelanama. Už to byl takový ocásek závodu. Přijel jsem pozdě. Zde
jsem viděl několik závodníků s pichlým kolem. Kladli jsme si otázku,
jestli nejsou někde po cestě rýsováčky. Další věc o které diváci mluvili byla
teplota. Všem bylo ve větru zima a toužili po horkém čaji s rumem. Po
chvilce jsem se vydal na Bunč a zde jsem fotil opozdilce na občerstvovací
stanici. Někteří si nic nebrali a jeli dále. Já si myslím, že 50 km je tak
krátkých, že není nutné jíst. Záleží to na tom, jak je kdo trénovaný. Pak už
jsem vyjel k rozhledně na Brdu a do sedla. Zde se na zpáteční cestě
závodníci spouštěli po lesním chodníčku do cíle. Stál zde pořadatel a byl hodně
promrzlý. Měl turistické oblečení a termosku s čajem. Přesto to
nepomáhalo. Chvílemi padaly sněhové vločky. Tak jsme tam s ním stáli a
mluvili o cyklistických výletech. Já jsem příležitostně fotil bez rukavic a
omrzly mně prsty. Dozvěděl jsem se, že na straně od Brna ráno hodně pršelo. Na
štěstí v těchto místech je písčitý podklad a závodníci se nemuseli brodit
v blátě.
Litoval jsem, že jsem si nevzal
pořádné rukavice a spodky pod kalhoty. Z nosu mně tekla voda a já jsem si
jí utíral do vlněných rukavic. Rukavice byly mokré a studily. 20 km sjezdu domů
jsem přežil s myšlenkou, jak si uvařím čaj. Když jsem sjel do Otrokovic, tak
jsem měl pocit, že je tam krásně teplo. Na tváři jsem měl pocit, jako když se
v zimě vrátíte domů z mrazu do teplé místnosti. Předsevzetí jsem
splnil a na oběd s večeří jsem si uvařil čaj s rumem a omáslovaný
chleba se sýrem.
Ujel jsem 48 km v ledovém větru.
Měl jsem pocit, že mně od mrazu promrzla i díra do zadku. Na koženém sedátku
jsem se neohřál.
18.04.2015
Karel
Žádné komentáře:
Okomentovat