neděle 5. června 2011

Cyklostezka Bečva Vsetín Hrozenkov

Ahoj cykloturisti, v poslední době jsem toho hodně slyšel o nové cyklostezce Bečva v okolí Vsetína. Doposud to bylo známo jako cyklotrasa a teď vybudováním asfaltových úseků je to zároveň cyklostezka.

Z domu jsem vyjel těsně před polednem a hned první zpestření jsem měl na nábřeží ve Zlíně. Schválně jsem nejel po velmi nebezpečné cyklostezce, ale raději po silnici na druhém břehu. Na cyklostezce se něco stalo. Účastníkem byl cyklista a asi bezdomovec. Co se stalo nevím. Byla tam sanitka, hasičské auto a policie.

V průmyslové zóně to už bylo veselejší. Asi největší cyklistická firma ve Zlíně pořádala silniční kriterium. Uzavřeli si cestu v okolí své firmy a závodili. Myslím si, že v dnešní době kdy je problém uzavřít cestu je to dobré řešení. Neviděl jsem zde žádného policistu a to znamená, že to občany nic nestálo.

Po dvou zpestřeních jsem začal od Všeminy stoupat do sedla Hranice. Ono je to jako známý Sirákov. Z této strany je to několik serpentin a prudké stoupání. Na vrcholu jsem si musel očistit brýle od soli. Slunce pálilo a pot tekl proudem. Do Vsetína už to byl jsem pohodový sjezd. Ve městě jsem měl nastudované, jak najdu lávku přes řeku a předpokládal jsem, že tam bude značka k cyklostezce Bečva. Omyl, město Vsetín je značkařsky nezpracované. Cykloturista se zde úplně ztratí. Po malém bloudění jsem našel cyklostezku. Je to hezké, že na ni umístili výběh pro psy. Dále jsem jel podle řeky a byla to romantika. Jen jsem postrádal značení. Naštěstí jsem věděl kam se mám dostat a pokud jsem nevěděl, tak jsem zastavil a vypozoroval, odkud jezdí cyklisté a vždy to vyšlo. Jen na málo místech bylo značení. Naštěstí jsem na jednom takovém místě zjistil kolik kilometrů mně zbývá do odbočky a jel jsem podle tachometru. Já to znám ze zahraničí tak, že když cyklostezka vjede do obce, tak je tam napsáno vítejte a název obce. Předpokládám, že k značení ještě dojde. Jinak je to většinou krásný asfaltový povrch. Jen na několika místech se jede po místních komunikacích a řidiči byli hodní. Jinak problém neukázněných cyklistů, bruslařů a pejskařů je zde stejný. Je to náš národní problém. Jsme strašně bezohlední a nemyslíme nad tím co děláme. Velmi často jsem se dostal do skupinky cyklistů a nebyl jsem je schopný předjet. Přesto vám doporučuji tuto cyklostezku projet. Mírně se stoupá proti proudu a jsou zde krásná zákoutí s výhledy na okolní hory.

Po příjezdu do Hrozenkova jsem se vydal na Kohútku. Z počátku je to táhlé stoupání a pod kopcem začne trápení cyklistů. Je to opravdu několik serpentin z Alp. Není se co divit. Je třeba překonat 500 m na výšku. Špatné je, že zde jezdí auta a cesta je úzká. Není úzká, jen řidiči nejsou ochotní najet na šotolinu a raději olíznou cyklistu. Dále nejsou ochotní dát nohu z pedálu a jedou na riziko. Dokonce mě zde tak předjel jeden blázen s přívěsným vozíkem. Na vrcholku bylo moc dobře a díval jsem se do krajiny. Pozoroval jsem, jak se o kousek dál vybíjí bouřka. Proto jsem raději spěchal domů. Navíc už bylo po 16 hodině. Když jsem se chystal ke sjezdu, tak přijela skupinka na speciálních tříkolkách. Dělali velký rámus a užívali si výletu. Mám pocit, že naše společnost hýří a lidé už neví jak by se bavili. Sjezd proběhl v pohodě a často jsem zastavoval, abych si udělal obrázky nádherné krajiny.

Domů jsem upaloval a snažil jsem se jet rychle. Chtěl jsem mít na tachometru 30 km/hod. Tím, že bylo k večeru a obloha nevěštila nic dobrého se cyklostezka uvolnila. Průjezd Vsetínem byl porod. Dokonce jsem dojel na nádraží. Pak jsem uviděl nadjezd do Zlína a poradil jsem si sám. No neumím si zde představit zahraničního turistu bez podrobné mapy. Na cestě domů jsem měl před sebou jen Hraniční sedlo a to jsem vyjel bez problémů. Už jsem dnes překonal horší věci. Průjezd Zlínem po cyklostezce nebudu popisovat. Musel bych o občanech tohoto města použít sprosté slovo.

Na závěr přikládám fotku cyklotrasy z Otrokovic do Zlína, která stále čeká na splnění slibů politiků a stane se cyklostezkou. Je to neuvěřitelné, že už spojujeme rekreační oblasti a místa kde denně lidé dojíždějí do práce stále nemáme vyřešené.

Ujel jsem 155 km za slunečného počasí. Prozkoumání cyklostezky Bečva vřele doporučuji.

05.06.2011

Karel

Žádné komentáře:

Okomentovat