sobota 18. dubna 2009

DEMA Chřibská 50 MTB a vinařské cyklostezky

Zapsal: Karel

Ahoj cykloturisti, už od čtvrtka nás v předpovědi počasí trápí s dešťovými kalamitami, ale nic se nenaplnilo. Já vím o dvou akcích pro cyklisty, kterým by déšť neprospěl.

První se jedu podívat na závod horských kol DEMA Chřibská 50 MTB. Zkusil jsem svůj odjezd odhadnout tak, aby byli cyklisté poblíž Bunče. Podařilo se mně to přesně. První fotky jsem udělal cestou k Bunči a tam jsem ulovil Petra. Jede už za starší padesátníky a opravdu se snaží. Dává do toho všechno, aby dosáhl slušný výsledek. Příprava na Malorce i drahé kolo. Dále popojíždím na Bunč a zde potkávám Havrana. Lákám jej k občerstvovací stanici a nakonec ovlivňuji i jeho další trasu. Postupně na stanici přijíždějí kluci z cyklodílny. Mám pocit, že jedou závod pro radost a užívají si občerstvení. Nikam nespěchají. Dělám jim fotky. Také fotím ostatní účastníky závodu. Profesionálové jsou už dávno pryč a amatéři si užívají výletu. No obtížného výletu přestože jim počasí přeje a podmínky by mohly být horší. Hlavně oceňuji odvahu cyklistů, kteří vyjeli letos poprvé. Tím je i dán velký časový rozestup mezi závodníky.

Na občerstvovačce se seznamuji s Petrem. Cyklista v čepičce se střapečky. Kdysi jsem s ním závodil na horských kolech okolo Zlína. To jsme se, ale neznali. Teď už jezdí pro radost a shání zájemce, kteří by s ním chtěli jet do Iránu. Má v plánu projet nejvyšší hory. Je to lákavé, ale zatím ještě pracuji. Po chvilce se vydáváme k rozhledně na Brdu a dále k bývalému dálničnímu mostu. Zde Závodníci sjíždí do cíle. Já zde nemohu fotografovat. Závodníci přijíždí se sluncem. Musím jet na Vlčák. Opět sem přijíždějí dvě čtyřkolky. Pro dnešní výlet si vybraly špatný čas. Radím jim, jak mají jet, aby co nejméně ohrožovali cyklisty. Loučím se s Havranem a Petrem a jedu na Vlčák. Kluci jedou do cíle.

Na Vlčáku není žádný pořadatel a tak občas mávnu na auto nebo traktor když jede ve chvíli, kdy jedou i cyklisté. Při tom jsem posvačil oblíbené oplatky a včerejší Kofolu. Už toho má dost a v teple mně střelila láhev. Cyklisté už melou z posledních sil. Slibuji jim už jen sjezd do cíle. Ještě fotím opozdilce z cyklodílny a pak vyrážím směrem na Salaš. Cestou rozdávám vodu cyklistům. Ještě, že jsem si vzal plnou flašku. Dokonce i jedna šikovná cyklistka u mne zastavila a požádala o vodu. Na zádech měla kamelbag, ale už prázdný. Využil jsem situaci a udělal přednášku jak je tato věc špatná. /Špatně se čistí, zapařená záda a pod./ Kousek dál šlapala další cyklistka do kopce a měla hodně kamarádů. Nebylo se co divit. Byla opravdu hezká. Dohlédl jsem, aby ji netlačili za zadek. Kluci říkali, že by si rádi šáhli, ale ona nechce. Abych nepsal jen o holkách. I kluci už neměli vodu a rozdával jsem. Jednoho cykloturistu z Veselí nad Moravou jsem zavedl na odbočku na hrad Buchlov. To už jel směrem domů.

V Salaši se loučím s posledními závodníky a vydávám se na Velehrad po nové cyklostezce. Psal jsem o ní minule. Dále projíždím Staré Město a jedu na náměstí v Uh. Hradišti. Dnes je zde zahájena akce Na kole vinohrady. Cyklisté ráno vystartovali po několika trasách s cílem navštívit několik vinařských oblastí v našem regionu. Já jsem s nimi ráno nechtěl jet. Neumím si představit, že bych jel 40 km pět hodin. Oni s tím, ale problém nemají. Obvykle jede skupinka přátel. Pokecají a popijí a někteří nepřijedou do cíle ani na čas. Na náměstí jezdil na vysokém kole Zimovčák. Člověk, který této historické oblasti cyklistiky u nás udělal velkou popularitu. Četl jsem jeho knihy a jízda na vysokém kole je utrpení. Myslím tím v jeho případě. On závodí a snaží se překonávat různé rekordy. Je to člověk, který má posunutý práh bolesti a dokáže šlapat, i když je polámaný nebo má otřes mozku. Musím, ale přiznat, jeho způsob psaní mně jako čtenáři nevyhovuje. V podstatě stále píše o bolesti a utrpení. Udělal jsem i fotku zamilovaného páru s vysokým kolem. Cyklisté si chodili nalévat víno do stánku a přitom poslouchali cimbálovou muziku. Na jevišti tancovali kluci a děvčice v našich krojích. Dělal jsem fotky všude možně a tak jsem zachytil i děvčata jak si převlékají kroje. Jsou to fotky, které vám nemohu poslat. Na závěr se omlouvali, že tancovali s cimbálovkou, na kterou nebyli připraveni. Měli nějaké výpadky v obsazení hudebníků. Myslím si, že si diváci žádných nedopatření nevšimli. Po kultuře následovalo losování a jsem už vyrážel domů. Ono také začalo lehce kapkat. Nakonec, ale déšť nepřišel.

Domů jsem jel po cyklotrase podél Baťova kanálu. Myslím si, že je to moje nejčastěji používaná cyklotrasa. Za Napajedly se už staví další část do Otrokovic. Spíš to upřesním, asi po katastr Otrokovic. Všimněte si na fotce, že je cyklostezka ukončena obrubníky. Všichni dobře víme, že radnice v Otrokovicích na tuto stavbu není schopna brzo zareagovat. U nás jsme se zatím dostali do začarovaného kruhu diskuzí na MěNV.
Dnes jsem ujel 69 km. Bylo slunečno, ale ledový vítr.

18.04.2009

http://www.cyklosportchropyne.cz/dema.php

http://www.uherske-hradiste.cz/

Žádné komentáře:

Okomentovat