Ostrava

Zapsal: Karel

Ahoj cykloturisti, už jsem doma skoro dva týdny a tak musím někam zajet. Přibral jsem 1 kg, no vypil jsem dva čaje a měl jsem v kapse mobil. Nevím jak je váha na dílně spolehlivá, ale použil jsem ji i před dovolenou.

Předpověď je na sobotu taková divná. Snad nebude pršet a vedro už také nebude. Vstávám v 5 hodin, dělám si snídani a balím věci na cestu. Venku je místy vidět mokrá cesta, snad už se to vypršelo. Dnes vyjíždím s GPS snímačem. Jsem moc zvědavý na jeho výsledky. Chtěl jsem vyjet po sedmé hodině, ale klebetím se sousedy před domem. Venku je 14 C. Dávám si na dres ještě dlouhý rukáv a netuším, že to bude málo. Krátké kalhoty snad budou dobré. Když vyjedu, tak cítím, že žádné vedro není. Před Hostýnem se v kopcích povaluje mlha, ale sluníčko už vylézá a protrhává mraky. Když jsem, ale přejel hřeben nad městem, tak se zatáhlo a slunce nevyšlo až odpoledne. Jedu do Skaličky a cítím jak je mně zima. Dokonce mám na nohou husí kůži. Je to nepochopitelné když šlapu. Ve Skaličce si kupuji tři rohlíky a fotím plakátek o trampském festivalu. Chci tam jet a napíši vám zážitky. U Bečvy dělám fotky. Je to hlavně kvůli GPS abych mohl na mapě zjistit, jestli nešvindluje. Zdokonaluji to na železničním přejezdu, to už se nedá splést. Když přijedu nad vesnici Špičky, tak dělám fotku kříže a v dálce je cementárna z Hranic. To by se mělo dát proložit pravítkem na mapě.

Sjíždím do Bělotína a vidím, že je tu zácpa. Dělá se tu asfalt a řidiči, kteří nejeli po dálnici teď litují. Před směrem do Oder se staví dálniční most. Já už vím, že dnes budu zase na obyčejné cestě pro cyklisty bezpečné trpět od nákladních aut. Oni jezdí úkolově a neberou ohledy. Minulý rok tu jezdil snad každý, kdo měl Tatrovku. Letos je to jiné. Jsou to Tatrovky, které jsem ještě neviděl. Dlouhé jako kamion, ale nákladní prostor je vysoký valník plný hlíny. Je neuvěřitelné, jakou váhu to auto uveze. Navíc dokáže jet pěkně rychle. Jsem, ale mile překvapen. Řidiči si jsou vědomi, co řídí a chovají se ohleduplně. Dokonce jsem do jednoho kopce zkusil auto honit. Stačil jsem mu, ale to co jsem vydýchal byla hrůza.
U rodného domu Mendela byla výprava nějakých důchodců. Využil jsem příležitosti a šel se podívat jak to vypadá v opraveném objektu. Vy kteří čtete mé příspěvky několik let si vzpomenete na fotky z tohoto místa. Tenkráte to byl chátrající objekt. Zajímavé je, že zde poskytují i ubytování. Jen se mně nelíbí, že cena je lákavá, ale je si třeba připočítat další poplatky.

Ve Studénce už mají na cestě zase kanály a nemusím se bát. Jen za městem na polní cestě je více štěrku a já si dávám pozor, abych nespadl. Vagonářské muzeum je zavřené. Na rozcestníku jsem dohnal cyklisty, kteří se rozhodovali, kam pojedou dál. Slyšel jsem, že jim ujela kamarádka. Na dalším rozcestníku jsem ji dohnal a poslal zpět. Něco frlala. Asi nebyla s výkonem svých kamarádů spokojená. Já už jsem měl před sebou výjezd na hřeben a příjemný pohled na větrný mlýn.
Na zpáteční cestě fotím mlýn s pozadím Beskyd. Když jedu do kopce, tak jedu ve stoje abych se zahřál. Naštěstí dostává sluníčko rozum a začíná hřát. Já už také zabírám do pedálů větší frekvencí. Domů chci jet rychleji a spravit si ranní průměr. Na 104 km jsem měl průměr 23 km/hod. Teď to chci na celkových 210 km opravit na 25 km/hod. To se mi nakonec podařilo. Kdybych si měřil zpáteční cestu zvlášť tak bych měl průměr lepší. Domů jedu přes Kurovice.

Kousek za Studenkou fotím stavbu nové dálnice a pak to rozjíždím. Brzo, ale brzdím. Na cestě je zničený motocykl a sanitka zůstává. To znamená, že čekají na černou sanitku. Cesta je ucpaná a já mám výhodu, že můžu kolo přenést. Cesta je postříkaná olejem a ostrými předměty. Co na to říct, před pár hodinama jsem ho mohl potkat.
Ikdyž neřídím motorové vozidlo, tak zvolňuji tempo. Přemýšlím o tom, co se stalo. Ve Špičkách na kopci zastavuji a dávám tyčinku Deli. Podruhé jsem dostal hlad před Hostýnem a na řadě je banánek v čokoládě. Teď už domů vydržím. V Holešově mi nedalo auto přednost. Špatně odhadl jak rychle jedu a já jsem musel jet protisměrem. Za čokoládovnou jsem na vedlejší cestě a měla by to být pohoda. Potkávám kamion, který veze traktor. Jede tak rychle, že jsem při nárazu větru málem sletěl z kola. Nebyl jsem na něco takového připraven.

Domů jsem dojel v pohodě a nevím o tom, co jsem ujel. Je to stejné jako na dovolené. Dojet do cíle a nebýt unavený. Zítra se musí jet dále. Dnes budu mít krásný večer. V hospodě před domem je slyšet country kapelu. Ti budou hrát až do zítřka. Otvírám okno a užívám si odměny za dnešní cestu.

Ujeto 210 km průměrem 25 km/hod. Na grafech je vidět několik zastávek na fotografování a pak když je mně zima, tak potřebuji speciální zastávku. Já se asi málo potím.

30.08.2008