Ahoj cykloturisti, po týdnu
neustálých prudkých bouřek se udělalo hezky. Já jsem se poprvé rozhodl zajet
podívat na závod horských kol Hostýnská padesátka.
Start závodu byl ve 12 hodin a já
jsem odhadl, že stačí přijet k lesu před cílem kolem půl třetí.
Předpokládal jsem, že pojedou v blátě a budou pomalí. To jsem se však
zmýlil. Závodníci byli rychlí a už když jsem přijížděl k trati, tak jsem
potkal skupinku cyklistů s velkým náskokem, ale mimo trať. Nevím, jak
dobře byl závod značený, ale asi hodně závodníků ztratilo cestu.
První jsem fotil u křížku
s lavičkou pod stromem. Zde mě nejvíce zaujal závodník, kterého doprovázel
pes. Byl dobrý, když uběhl 50 km. Pak jsem se přesunul za železniční most na
okraj lesa. Zde měli závodníci odbočovat do leva, ale hodně jich jelo rovně.
Volal jsem na ně a oni se vždy vrátili. Až na jednu cyklistku. Ta neposlechla a
vrátila se až po 10 minutách. Když projížděla, tak říkala, že mému volání
špatně rozuměla. Byla to škoda. Mohla se dobře umístit. Během závodu jsem si všiml
několika skupinek, kde byli muž a žena. Muž ženu navigoval a popoháněl. To jsem
si říkal, že se ty holky těm chlapům na ten závod nevykašlou. Já bych si chtěl
jet závod po svém a ne být někým komandovaný.
V cíli se umývala kola a
odpočívalo se. Bylo zde pivo a občerstvení. Všichni si vykládali svoje
cyklistické zážitky. Byly zde otevřené stánky od různých cyklisticky zaměřených
firem. Když nějaký cyklista projel cílem, tak se ho komentátor vyptával na jeho
pocity. To bylo velmi zajímavé. Obvykle bývají středem pozornosti cyklistické
hvězdy.
V parku bylo postaráno o
malé děti. Aby se nenudili, než jejich rodiče dojedou závod. Bylo zde loutkové
divadlo. Pán hrál s loutkama a paní jej doprovázela na kytaru. Dětem se to
moc líbilo. Byla zde velmi příjemná atmosféra.
Když jsem tak chodil, tak mě
napadlo, že tento závod je něco jiného než Drásal. Zde to na mě působilo nějak
víc přátelsky. Asi to bylo tím, že se zde neprezentují cyklisté za peníze.
Podle startovní listiny jsou to většinou lidé z okolí. Později jsem si
doma prohlédl výsledkovou listinu a zkusil jsem se zamyslet nad tím. Kam bych
se mohl zařadit, pokud bych závodil. Letos mám ujeto skoro 6000 km a
s kopci nemám problém, stovku v kuse ujedu také. Za to se bojím ve
sjezdu. Vím jaké je to být sešroubovaný.
Na závěr jsem si zajel na svatý
Hostýn. Před kopcem jsem si zdělal brýle. Aby mně netekl pot po skle. Bylo
přece dosti teplo. Cesta k rozhledně je už přístupná. Kolem je nový
chodník se zábradlím. Zato větrná elektrárna nemá vrtuli. Od rozhledny jsem si
prohlédl kousek závodní trasy. Domů jsem jel proti větru, ale dalo se to
vydržet.
Ujel jsem 80 km za krásného počasí.
02.08.2014
Fotky :
Výber fotek :
Svatý Hostýn :
Žádné komentáře:
Okomentovat