Zapsal: Karel
Ahoj cykloturisti, tak nám ten rok spolu pěkně utekl. Zase máme za sebou další rok. Doufám, že vás baví číst moje zápisky z cest. Jak jinak než ukončit cyklistickou sezónu než ve Fryštáku. Není jiná rovnocenná akce v našem okolí, která by měla stejný význam. Před týdnem jsem vás špatně informoval. Sraz byl v 13 hodin. Už si to musím zapamatovat.
Vyrazil jsem z domu před polednem. Počasí bylo zatažené a lehce mžilo. Byly už dobré i vojenské rukavice. Je to neuvěřitelné, už v nich jezdím skoro dvacet roků a stále slouží. To současné výrobky nedokážou. Ještě budeme na hodně věcí z doby socialismu vzpomínat. Tento týden byly jen slabé přeháňky a já jsem mohl jet do Fryštáku po polních cestách. Většinou bylo všude na zemi mokré listí. Na to je si třeba dávat pozor aby nedošlo k uklouznutí na skryté překážce. Letos se mně podařilo přijet na náměstí v čas. V klidu jsem vyfotil informační desku i pohovořil s místním funkcionářem. Na náměstí stála devadesát let stará lípa a tento týden ji museli uřezat. V úterý se bude sázet na počest založení našeho státu mladý strom. I původní strom byl pod takovými pohnutkami zasazen.
Mezi tím se na náměstí sjelo hodně cyklistů a cyklistek. Já jsem obcházel jednotlivé skupinky a dělal památeční fotky. Tak jak jsme se dneska sešli a jak jsme vypadali se už nikdy nebude opakovat. Všichni se rádi viděli a sdělovali si poslední zážitky z cyklistického života. Byl jsem překvapen kolik se nás sešlo. Po příjezdu na náměstí jsem měl obavy, že bude účast slabá. Je hezké pozorovat kolik děvčat jezdí na kole. Myslím si, že je to každým rokem lepší. Je vidět, že holky pochopily, že cyklistika a pohyb v lese na zdravém vzduchu je úžasný sport. Jen abych sem nepřijel v důchodě a nebyl jediným zástupcem mužů. Nebojte se, to se nestane. Jezdím každý den do práce na kole a než se postaví ve Zlíně a v Otrokovicích cyklostezky budu dávno pod drnem. Řidič auta, který mne zabije, bude určitě osvobozen na základě nedostatečných důkazů. Pryč, ale od smutných myšlenek. Žijeme současností a dnes je nám dobře. Sešli jsme se a jsme rádi, že se vidíme.
Po chvilce postávání vystoupil na lavičku organizátor a řekl zajímavé informace. Důležité je vědět, že se příští rok závod Drásal pojede, jen bude změněna trasa. Jsou nějaké problémy s majiteli pozemků a ochránci přírody. Zajímavá bude ještě letos akce na ranči Kostelany. Pojede se zde zábavný závod horských kol. Ještě nás upozornil na další věci, ale to jsem už pustil z hlavy. Po projevu jsem ještě požádal jednu cyklistku, aby mě vyfotila. Můj malý fotoaparát bez objektivu je dobrý nástroj jak navázat kontakt. Nejdříve je potřeba jinou osobu informovat co se mačká a jak se má držet. Já nemám na fotoaparátu venkovní objektiv. Tak se stává, že mívám na fotkách prst fotografa. Hodně jsme se smáli a já jsem pózoval. Samozřejmě na první fotce nemám celé nohy. Nakonec jsme se loučili a cyklistka říkala, že se chce se mnou seznámit. Jedinou překážkou bylo, že ona preferuje odpruženou vidlici a já nosič na batoh. Dokonce mám nosič i na předním kole. Přátelství dvou cyklistů s tak rozdílnými názory nejde dohromady a ve stoupání z Fryštáku jsme se ztratili. Pak už jsem ji nikdy neviděl a můžu si o ní nechat jen zdát.
25.10.2008
sobota 25. října 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat